Veselice ztracených duší

Je doba zlá? Nein, danke! Klišujeme ze všech sil?„Máte nějaké poslední přání?“ zeptala se mě onehdá servírka ve žlutém tričku. Nějak jsem se připravil na to, že tuhle otázku mi jednou položí ředitel věznice, nebo kdo jí pokládá, takže jsem v překvapení pouze němě polkl a ohromeně sledoval její ňadra, která se nade mnou tyčila jako dva středně velké Mount Everesty.

Ovšem rychle jsem si uvědomil, jak by takové počínání neschvalovala kupříkladu taková F., tak jsem se jen unaveně pousmál a řekl: „Toliko účet.“ Takový já jsem, tedy v poslední době, jindy bych si jistě nějaký více nebo ještě více obscénní vtip jistě neodpustil. Asi, tedy.

Včerejší večer předznamenala malá katastrofa. Po návratu z posilovny jsem zručně rozvěšoval zpocené věci na okno, aby se zbavily nedobrého odéru. Když jsem však okno otevřel naplno, ztuhl jsem úděsem. Zapomněl jsem, že za britskou vlajkou, která kryje okraj okna, mám postavenou oblíbenou skleničku s vodou. Sklenička se posunula mimo parapet, kratičký okamžik levitovala, ale pak gravitace zvítězila. Oddych – sklenka v pádu minula cihlu, která mi slouží jako protipožární přepážka mezi topením a balíkem ex-enimenových pornočasopisů. Šok – sklenka dopadla na hranu sovětské helmy, do které si na noc odkládám hodinky a telefon. Pokud střepy přinášejí štěstí lidem, tak jistě přinášejí smůlu skleničkám. Vše jsem smetl, krátce si poplakal a vyrazil do hospody za spolužáky.

Decentní společnost. Endji, Ondřej, Honza a ještě z gymnaziálních dob přetrvávající spolužačka, kamarádka a bloggerka hroschik. Nad hoegaardeny, smíchovskou desítkou a vinným střikem (hádejte, kdo co) jsme poklidně debatovali, šťastně se veselili a chvílemi poněkud pobuřovali obecenstvo. Zejména ta část debaty o orálním sexu, polykání, plivání, měření penisů a ochutnávání spermatu měla myslím tu správnou šťávu.

Ale abych ve vás nevzbudil nějaký falešný obraz, krátce poté opět konverzace nabrala takřka civilizovaný směr. Endji, Ondřej i Honza byli tradičně vtipní a hroschik mě opravdu mile překvapila zveřejněním svých názorů na některé aspekty života a na mě samotného. Ve 23:09 mi od F. přišla sms, která svou lascivností překonávala všechno lidstvem doposud vynalezeného (a poté přidala ještě další dvě), a najednou jsem se ocitl v tramwayi a uháněl k domovu.

Všechno by bylo takřka úžasné, kdyby na mě dnes ráno nečekala tříhodinová porada, kterou jsem výjimečně nesvolal já. A že stála za to.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

21 thoughts on “Veselice ztracených duší

  1. hehe, jsme si vcera s holkama na nejakym snobskym rautu vypravely, jaky cislo podprsenky ktera mame (plus dalsi detaily…) a podezrele se u nas zacali srocovat snobacky panove…. :o )))

  2. A skákali jste na židlích kolem stolu? Německy mluvící lidé to dělají vždycky (alespoň podle jednoho sovětského protiválečného filmu).
    Jaktože endji není na Novém Zélandu?

  3. ek: to není divu, to bych se taky srotil:-)
    partiovka: neskákali, bohužel. u vedlejšího stolu seděl Jesus z Big Lebowského a my se před ním styděli:-) a endji pojede až bůhvííkdy…

  4. Učím se číst mezi řádky … pochopil jsem dobře zašifrovanou zprávu o Lobově rozměru R=23,09?

  5. Mamed: ano, ovšem není to v cm, ale staroperských uzlících!

  6. "jak by takové počínání neschvalovala kupříkladu taková F."
    A to ti nakukal kdo? Já mám ráda vtipné hochy…přece! :o )

  7. F.: ráda vtipné hochy? tak jsi u mě na špatné adrese:-))
    Mamed: ano, stvořitel mi dopřál:-)))

  8. Tak to mě rozplakalo! Ti Sověti! Zabili skleničku, parchanti!

  9. budiž pozdravena matka Příroda! lobo, s takovými rozměry jsi mužem snů!

  10. Mulder: Mamed samozřejmě lže, středně velký Mount Everest je něco mezi Sněžkou a plnovelkým Mount Everestem!
    asTMA: konečně někdo plně docenil tragičnost tohoto příběhu, díky!
    MB: inu, kantor ideál!

  11. My chápeme, čeho je to rozměr, ale nikdo tuhle hroznou lidskou tragédii nechce rozmazávat … *mrk*

  12. lobo, nevšímej si jich, závist je hrozná nemoc. Snad jim jen příště připomeň, že písmeno R se používá většinou k označení průměru (alespoň v technickém kreslení).

  13. F., Mamed, Hans: a co je na tom čísle špatného? třeba pro Mek Bílovou je to dle její reakce zcela vysněná míra:-)

  14. Lobo, Tvoje odpověď by měla nějakou váhu, kdybychom brali MekBílovou jako normální ženu … což není … :)

  15. A já přece vůbec neříkal, že je to špatná hodnota! Podle mě 4,35 rulez skoro stejně jako 42, což je smysl života, vesmíru a vůbec a to už něco znamená!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>