Vídend ve Víkni

Klatě, slova se mi pletou…leč bylo to skvostnéSiegfriedgasse nedaleko Obere Alte Donau je asi nejklidnější velkoměstská ulice, kterou jsem kdy viděl. Jen pár moderních staveb, jinak přízemní minidomečky romantických tvarů. S krásnou F., která tímto víkendem počínaje oficiálně získala právo být uváděna jako moje milá, jsme útočiště našli v půjčeném bytě v jedné z těch pár moderních staveb. Jednoduše, ale krásně zařízený. S terasou nad rozkvetlou zahradou. Velkou koupelnou. A tak.

V sobotu jsme ještě zvládli i nějakou tu turistiku. Tak například jsem F. zavlekl do hospody, kde jsem si minule dával skvostná pivka Hacker&Pschorr, a vida, i tentokrát byla stejně dobrá. Ba co víc, kvůli věší míře osvěžení roznášel personál pivka v namražených půllitrech a výsledek byl excelentní. A po další procházce jsme stihli i večeři. Zdá se, že když si ve vídeňské restauraci poručíte schnitzel, nedostanete jeden flaksovitý kousek masa. Dostanete tři obří, libovoučké řízky. Mňam. Personál vám k zapití přinese Starobrno. Překvapivé. A pak raději zpátky na byt, protože srdce tlučou a sliny se sbíhají.

Teď se můžem střihem přenést třeba do sobotní noci. Z terasy sleduji, jak zahradník dopřává zahradě pozdní koupel, kolem vržou cikády, z kuchyně cinkají kostky ledu, jak nám moje milá připravuje páté a páté (hádejte, kolik kdo) Cuba Libre. A to ani nemluvím třeba o snídani, kterou F. přichystala na neděli. O snídani šampionů, jejímž ústředním mottem bylo čtvrt kila krájeného lovečáku. Ovšem pravda, v neděli jsme už té turistiky stihli ještě výrazně méně než v sobotu.

Majiteli bytu, kterého neznám, bych chtěl poděkovat. Snad by jen pro příště mohl zvětšit vanu, aby se do ní dva lidé vešli pohodlněji než za současného stavu. Trochu se omlouvám, že se ne zcela podařilo zahladit některá biologická rezidua naší zábavy. Takové, řekněme, skvrnky. Třeba ty na gauči, na polštáři a hlavně na posteli. Ale dobrá zpráva je, že třeba na koberci nebo na kuchyňské lince již není po reziduích ani stopy.

Do Vídně jsem se zamiloval už před časem, teď jsem se zamiloval i ve Vídni. Ostatně, původně jsem plánoval návrat do Prahy v neděli večer, ale tak zoufale se mi nechtělo, že jsem ho odložil na nejzažší možný termín, tj. dnešní ráno.

Pravda, všechno má svá nagativa. I takto krásný víkend. Třeba ten alarmující nedostatek posilujícího spánku. Takže pokud dnes v práci neusnu, bude lze hovořit o zázraku. Ale to je jen malá daň.

Znovu říkám: Závidíte, doufám.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

16 thoughts on “Vídend ve Víkni

  1. tak takové to tedy bylo…
    přidávám se k akrobatce a gratuluji ke skvělé úrodě skvrn;)

  2. Vyrábět skvrnky místo četby evangelií? Zvířata!

  3. Jaké skvrny? A kdežeto? Na lince? To si děláš srandu,ne? :o )O tomhle tedy já nic nevím.
    Kdo ví, s kým si tam byl…

  4. co na to vše říci? raději se zahalím do hávu mlčení…

  5. Kdo čím zachází, tím taky schází … snad jen omylem Ti uteklo základní přikázání, že "every sperm is sacred …"

  6. Mamed: no, to právě neuniklo, ale ještě nenazrála doba na zaplnění světa malými loboušky:-))

  7. Ano,Mamede,máš pravdu. Přičemž doufám, že to je to jediné,co mu omylem uteklo… :o )

  8. V každém případě je třeba zvyšovat celkovou fertilitu v ČR, ať máme na důchody. Věřím, že Lobova DNA by stačila přinejhorším na manuálně pracujícího dělníka … přinejhorším …

  9. Mamed: manuálně pracujícího? to by moje geny musely otřesně zmutovat:-))

  10. lobova DNA: proboha, lobo, ty máš dnu? tak proto se tak štítíš práce..

  11. Tak to jsem ráda, že jsem ten autokar nenašla! Já totiž mražené pivo nerada. :o ) Ale mám radost, že se Vám to vydařilo a Váš čerstvý vztah je zatím beze skvrnky. ;o) :o ))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>