No nekup to!

Jasně, tři stovky místo stovek sedmi, to se vyplatí…

Včera jsem si udělal radost. Takovou bezdůvodnou, ale o to větší. Od jednoho známého jsem výměnou za tři stokoruny převzal velkou tmavomodrou škatuli. Na její čelní straně je obrázek velkého světle zeleného letadla.

Junkers Ju-52, třímotorový transportní letoun. Za války na něm létal bratranec mého dědy, což je příbuznost sice trošku krkolomná, ale pořád natolik dostatečná, abych cítil jako žádoucí si tenhle model postavit. A že bude po slepení velký jako kráva. Vůbec nevím, kam ho dám. Ale neznepokojuji se, protože stejně nemám na modelaření vůbec čas, a přeci jen: budu-li si moci vybrat způsob trávení víkendu, tak společnost krásné F. se jeví atraktivněji než společnost lepidla, plastiku, barev a stříkací pistole.

Úspěšný nákup jsem došel oslavit do kina. Jelikož všichni, koho jsem s sebou zval, mě zatvrzele odmítali, vyrazil jsem na Sin City sám. Nemá cenu tu o tom filmu něco víc psát, už ho viděli všichni a psala o něm polovina z nich. Kdybych neznal ten původní komiks, přišlo by mi to jako přestylizované. Ale protože původní komiks znám, nemohu vznést jedinou námitku.

Nechápu ty dva trotly, co v polovině filmu odešli. Lépe řečeno trotla a trotlici. Vlastně spíš jen ji, protože to vypadalo, že ona je ta neuchvácená a on je zpřed plátna odtahován jen jakýmsi falešným pocitem povinnosti. Takže je to vlastně úplně jasné a není na tom nic k nepochopení.

Zbytek večera byl klidný a tichý. Kamarád-právník ze mě v Irské páčil rozumy, popíjeli jsme hoegaardeny a nadávali na vedro.

Když jsme u toho vedra, nemohu si nepostesknout. Je mi jedno, že různé tělní partie se mi opocují a zapařují, to asi v těchto dnech potkává každého. Ale zdá se, že klima velmi výrazně snižuje už tak nízkou výkonnost mého pracovního šmejda Meka. Považte, už dva dny za sebou mě pronásledují hlášky o kriticky nízkém výkonu a bla bla bla, takže například internet nemohu používat ve více než dvou současně otevřených oknech. A někdy jde dokonce jen v jednom. To je tak trochu diskomfort, řekl bych.

Ale co si o Mecích jako celku myslím, už dávno dobře víte.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 thoughts on “No nekup to!

  1. Lobo, páč ti ještě nikdo nic nenapsal, tak píšu já, aby ti to nebylo líto. Kdy zajdem na Žluklé pumpy?

  2. Silvi, kdykoliv. lépe řečeno skoro kdykoliv:-)
    thegen: hele, já se cítím velmi obdobně. to je asi v pořádku…

  3. Mamed: to já právě jen kvůli MB ještě Meky zcela definitivně nezavrhnul:-)

  4. lobo, Ty nerad jablíška? :o )) Taky mám dojem, že se ze mě stal Mek, nedokážu mít otevřená víc než dvě oka. A někdy i jen jedno. A někdy ani to! Třeba teď – ne teď, teď je mám ještě otevřená. Až TEĎ! o)

  5. já si prostě myslím, že mít počítač od ovocnářské firmy je nesmysl:-)

  6. on bratranec dědy je de facto praprastrýc a to už je síla!!!

  7. no vždyť říkám, že je to trochu přes koleno:-)

  8. no nevím, ale vzhledem k tomu, že jsme se spolu před dvěma týdny domlouvali, že zajdem na sin city, a tys říkal jasně, počkáme týden dva po preméře až nebude chodit tolik lidí, tak je tahle informace pro mě určitým překvapením…

  9. a sakra! já měl pocit, že jsem se s někým domlouval, ale zaboha jsem nedokázal přijít na to, s kým:-))

  10. pche, ty vaše sedmivětrné řečičky!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>