To byla tak krásná dovolená!

Dodatky

Vždycky jsem se považoval za zdatného turistu. Zvyklý na to, že rozvolněnou krajinou okolo maloměsta dokážu bloumat celé hodiny, aniž by se mi mezi lopatkami vyřinula byť jediná kapička potu, zle jsem Vysočinu podcenil.

Ať jsme s F. šli kamkoliv, vždycky to bylo do kopce. A ne jen tak ledajakého, ty kopce byly od přirozenosti zlé a zákeřné, s minimálně sedmdesátistupňovým stoupáním, plné výmolů a ostružiní, a nadobyčej vysilující. F., která je na ně zvyklá odmalička, přede mnou zvesela a lehce poskakovala jako horská koza, zatímco já jsem se pokoušel uchovat si poslední zbytky důstojnosti, ale pak jsem se na to vykašlal, bezmocně jsem funěl, zastavoval se a odpočíval a pokoušel se poskakující srdce vměstnat zpátky do hrudníku. Opravdového atleta si F. našla, to tedy ano.

Však jsem alespoň v duchu získal navrch jen krátce poté. F. sedla na bicykl a odjela nakoupit asi tak osm nezbytností. Když se vrátila, přepočítali jsme nezbytnosti a zjistili, že F. na čtyři zapomněla. Ale já to chápu, na takové věci jako olej, pět vajec, sirky a dva citróny by před pečením sekané zapomněl každý druhý, že. Ale když jsem chybějící ingredience zajistil, ta sekaná se podařila vážně výborně.

Houby jsme oproti původním plánům nesbírali, protože se nám nechtělo se s nimi zdržovat. Moje mykologické já ale zemřelo v křečích, když jsme přišli na hrad Pernštejn a před jakousi hrobkou našli asi osm naprosto výstavních obřích hřibů. Bohužel za plotem. F. mě z něj sundavala a sladkými slůvky mámila nejméně čtvrt hodiny.

Tatínek F. se ukázal jako opravdový filozof. Nejvíce mě potěšil výkřikem „V životě nejsou důležitý pasparty, ale vztahy!“ Uznávám, že takto vytržené z kontextu to může být lehce matoucí, ale i tak je to velká pravda.

A když jsem se vrátil na maloměsto a doma si vybaloval věci, udeřil mě do nosu známý, leč nečekaný odér. Nebudu vám vysvětlovat, proč jsem s sebou na dovolené měl modelářské lepidlo, to by bylo příliš bizarní, ale jistě vám mohu sdělit, že na zpáteční cestě mi vyteklo do tašky. Takže několik následujících dní jsem nemusel používat kosmetiku a šířil okolo sebe libou vůni Revell Contacta Professional.

Myslím, že z dovolenkových reminiscencí je to asi vše. Odpříště se můžete těšit na klasické nudné smutné příběhy.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

26 komentářů u “To byla tak krásná dovolená!

  1. já bych o vysvětlení přítomnosti Revellu na Vysočině přece jen stál:)

  2. To je tak romantické, přirovnávat svou milou k horské koze, to si musím zapamatovat a někdy použít.:-)

  3. ad lepidlo v ponožkách: jistě sis těsně před odjezdem koupil nějaký polystyrenový model houby (od Revell) a nemohl’s čekat ni vteřinu:)

  4. Juro, vzal´s mi to z prstů! Gazela, Loboušku, gazela se řiká! :o ))

  5. partiovka: věř mi, vyzradit nemohu nic, jsem vázán slibem mlčení a mravní čistoty:-)
    Jura: jí se to taky líbilo:-))

  6. To vypadá, že F. na Tebe má velký vliv, když i houbaření jde stranou… Vliv F. na Tebe se dá přirovnat ke vlivu většinového akcionáře ve společnosti!

  7. Paželv: zas tak zlé to snad není, jen se nám nechtělo se s houbami čistit a krájet, když já je stejně ani moc nejím:-)
    partiovka: to jsou silná slova:-)

  8. Paželv: Já bych ten vliv tak nepřeceňovala. Kdybyste věděli, proč s námi byl Revell, pochopili byste. ;o)

  9. F.No jo vlastně! :-) Ale za svou opovážlivost s lepidýlkem byl nakonec lobo po zásluze vytrestán!

  10. Paželv, F.: Tak, tak – boží mlýny melou… :o )

  11. hmm, pravý a skutený důvod Revellu byl opravdu natolik strašlivý, že bude lépe, když zůstane zahalen tajemstvím:-)

  12. P~O: kvůli tobě o tom popřemýšlím! ale spíš až v knižním vydání:-)

  13. Ach, vůně Contacty Professional! Vracíš mě do dnů mého modelářského/čichačského mládí!

  14. Hans: můžu ti půjčit na chvíli tašku, jestli chceš:-)

  15. Modelarske lepidlo bylo zrejme mineno pouzit na slepeni pripadnych trhlin v Lobove pribehu zdatneho atleta …

  16. Revell?A tomu říkáte modelařina? To já si za svého mládí musel vystačit s čicháním barviček Unicol a lepidla Lepi-M!

  17. S Lepí-M a Unicol jsem pochopitelně začínal (i když po taťkovi jsem zdědil krabici polozatuhlých kapitalistických barviček Humbrol). Jakmile byl ale Revel k dostání, šel jsem do něj. Protože Lepí-M, co si budeme povídat, moc dobře nelepí-emoval.

  18. Mamed: ale nzafungovalo:-)
    silverghost: my jsme totiž strašně mladí:-))
    Hans: já začal kapitalisticky s Humbrol Liquid Poly. ale jakmile došlo, Revell byl jasná volba:-)

  19. A ještě zbývá, abyste se všichni shodli, že vám ta dětinská záliba vydržela až do dospělosti…nebo se snad mýlím??? ;o)

  20. přidal bych ještě přísně-tajnou historku o Kanagomu, ale protože je přísně-tajná nesmím ji prozradit bo bych byl přísně-potrestán

  21. je hledam na seznamu obchod s lepidlem contacta professional protoze mi dochazi a narazim tady na takovy pribeh :D dobre no contacta vylita mezi vecma ja ted citim jeji vuni protoze lepim model nadrazi tt :D

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>