Já jsem asi příliš zhýčkaný, či co

Spoluobčanské trable

Popsání fenoménu nočních tramvají už bylo věnováno mnoho úsilí. I já jsem se v nejednom ze svých starších příspěvků o noční tramvaje letmo otřel, zejména, když se v nich za mé přítomnosti někdo pozvracel, kopuloval, strkal si hlavu do pytlíku s toluenem nebo řešil kvadratické nerovnice.

Ale tak nějak cítím, že noční tramvaje mají svůj protipól, své zlé dvojče. A o něm se sice občas nějaká zmínka najde, ale zdaleka ne tak často. A já se neprošlapanými cestami vydávám celkem rád, takže dnešní kázání bude věnováno právě této dosud pomíjené formě sociální subkultury. Ranní autobus.

Z důvodů, které vám nechci popisovat, neb je to až trapné, jsem po včerejší dobře odvedené práci nenocoval v pražském bytě, ale odjel jsem zpět na maloměsto. No tak dobrá, přiznávám, v Praze jsem neměl žádný večerní program a chtěl jsem si doma pár hodin zaválčit s Hidden&Dangerous 2. Takže abych se dnes dostal včas do práce, nezbývalo než využít služeb právě ranního autobusu. I když uznávám, někteří lidé by se mohli cítit dotčeni označením ranní, když tento přijíždí na naši zastávku v 9:10, kdy oni jsou už několikátou hodinu v práci:-)

V klidu jsem si sedl, začaly se mi klížit oči, špatně vymyté ospalky se počínaly slepovat, zkrátka vše nasvědčovalo pokojnému uklimbnutí. Jenže to by se mnou v autobuse nesměli jet spoluobčané. Zejména vynikala obézní matka s obézním dítětem v náručí. A ošklivá paní, která si spolu s manželem sedla hned za mě. A na první pohled nevýrazná paní s na první pohled nevýrazným mobilem.

Uhuááála, zařvalo obézní dítě.
No jo, pán má čepičku, viď, odpověděla jeho matka.
Ježiš! Já nepustila kocoura! vyděsila se ošklivá paní.
Chm, udělal její manžel.
Klap, klap, klap, začala nevýrazná paní psát smsku. Psala pomalu a měla nastaveno, že klávesy jejího mobilu vydávají zvuk jako klávesy psacího stroje.
A dál to šlo v pravidelných vlnách, každých pár minut.

Bahalůůům!
No, to víš že jo, už pojedeme, koukni se na pana řidiče.
Chudáček, bude celej den v baráku!
Chmmhm.
Klap, klap, klapklap.

Oloogmóóóó!
Pán, viď, a támhle ještě jeden, líbí se ti, že jo?
Jéžiš, a kde bude kakat? Ach jo! Já jsem na sebe tak naštvaná!
H!
Klap.

Dál už jsem nevydržel, nacpal si do uší sluchátka a pustil si něco hodně hlasitého. Ovšem intelektuální vír zuřil v autobuse zřejmě i nadále s neztenčenou silou. O půl hodiny později jsem sluchátka z uší vyndal, dojeli jsme do Prahy. Dítě nadále filozofovalo, jeho matka se s ním pouštěla do disputací, nevýrazná paní se doklepala ke stošedesátému znaku a nevěděla jak dál a ošklivá paní už jen každou půl minutu teatrálně na celý autobus vzdychla.

Její manžel mi ale zlepšil náladu. Celou cestu trpěl, ale jeho míra byla dovršena. Naklonil se k ní a tichým, distingovaným hlasem s modulací Oldřicha Nového prohlásil: „Neboj se, miláčku. Vždycky je šance, že se k nám třeba někdo vloupe, ukradne z garáže auto, a když nechá otevřená vrata, kocourek si jistě cestu na zahrádku najde a vykaká se.“

Jestliže je úterý, musíme být v Belgii!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

22 komentářů u “Já jsem asi příliš zhýčkaný, či co

  1. Ježíšmarjá, v Belgii! To abych začal pokládat kouřovou clonu a zahájil úhybné manévry!

  2. Mamed: to nepomůže, mám zkušenosti z Hidden&Dangerous 2 :-)

  3. Skrytá a nebezpečná dvojka? To abych oprášil katanu a připomenul si to nejlepší z Mortal Kombat III … asi rychle projdu i Invaders a Midway 1942 – pokusím se sestřelit letadlo:)

  4. Myslím, že doprava má v kapšiškách pekelná mnohaterčata. Kupříkladu já jsem poznala bestiální trojče – páteční autobus MHD kolem druhé hodiny.

  5. Mamed: nepodceňuj moje zkušenosti z leteckých simulátorů, jsem nesestřelitelný:-)
    asTMA: jsou všude!

  6. Já Tě nepodcěnuji, jen doufám, že nebudeš pilotovat … to by byla má jediná šance. Pokud dojde ke střetnutí zočivoči, pak se okamžitě odvolám na diplomatickou imunitu a navrhnu alianci proti komukoliv …

  7. zajímalo by mě, co by udělala nevýrazná paní, pokud by se jí podařilo při stosedmapadesátém znaku omylem smazat celou smsku…byla by i nadále nevýrazná? chytil by ji amok? a co by jí na to řeklo filozofující dítě? a co Jan Tleskač?

  8. Mamed: a možná tě nechám hledět k obloze a zákeřně přijedu vlakem!
    katchaba: podle mě by se stalo něco hrozného a filozofující dítě by muselo zasáhnout!

  9. je filozofující dítě novým hrdinou? vystřídá supermana, batmana a podobné vykopávky? :-)

  10. katchaba: bude to takový nový, chytřejší Jánošík! bohatým brát a chudým dávat, občas se poblinkat a utrousit nějaké moudro v citoslovcích!

  11. Uklimbnutí se mi líbí, budu to používat. Přestože má znepokojivě blízko k ublinknutí…

  12. A co teprve raní (11:00) tramvaje – jedzím téměř pravidelně s pánem v nápadně mu malém námořnickém oblečku, který vždy spustí přednášku o zločinech komunismu, kapitalismu a marťanismu.

  13. Hans: jedno může přejít v druhé, pozor!
    Helena: to zní jako lidový vypravěč!

  14. já vycházím z představy, že veřejná doprava je ZLO jako celek, tak jaképak třídění na póly a protipóly… hezky nasadit sluchátka, před nos něco navoněného, zavřít oči a tvářit se tak, aby nikoho ani nenapadlo se ke mně přiblížit, natožpak se mě dotknout. Chuť chránit netřeba, aspoň myslím (pusu ve veřejné dopravě pro jistotu neotvírám:-))

  15. Co to je zločin marťanismu? Mám bujnou fantazii (kromě jiného), ale zde házím osušku do ringu …

  16. hroschik: ale kdybys pusu otvírala, třeba přijdeš lecčemu na chuť:-))
    Mamed: to bude něco tak otřesného, že se bojím i spekulovat:-)

  17. A na Smíchově filozofující dítě pravilo: Bohdá, že žízní nezhyneme!

  18. Saya: to by mohlo filozofující dítě prohlásit v Čechách skoro všude:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>