Ptáčku, vyleť si až nad obláček

Někdy je na světě krásněji než jindy

Coby bonus k výplatě jsme v práci všichni dostali po šišce. Tedy, ne že bychom se stali terčm násilí, ale každý z nás obdržel šišku salámu. (Říká se vůbec šiška salámu? Nebo štangle salámu? Ale kdybych napsal, že jsme dostali po štangli, tak to nebude vtipné…) Důležité je, že šlo o salám italský a přepychový. A že k němu, coby bonus k bonusu, byl přibalen i ergonomicky vychytaný nůž.

Salám jsem dovláčel domů, odtrhl z něj nůž a hned jsem se rozhodl kousek uzeniny ochutnat. Překvapilo mě, jak tvrdou má salám slupku: Pod tlakem nože se všelijak kroutila a prohýbala, ale povolit dlouho nechtěla. Nejsem z těch, kdo by se dali zastrašit nepříznivými okolnostmi, a tak jsem to nevzdal: Nožem jsem na salám tlačil ze všech sil, a znovu a znovu, až jsem si kýžených pár koleček uřízl.

Až poté jsem se blíže zahleděl na nůž, zda je jeho ostří v pořádku. A až poté jsem zjistil, že jsem pod vlivem hladu a rozrušení zapomněl z nože sundat ochranný plastový obal…

Leč to je jen malá, nevýznamná epizoda v souhrnných dějinách mého žití. Dějí se i mnohem důležitější věci. Například včera – včera jsem si totiž koupil nový oblek. Předcházel tomu ovšem ohavný předvčerejšek, kdy jsem jak pohraničářský vlčák oběhl několik obchodů a nenalezl v nich nic než zklamání.

Možná jsem snob, ale zkrátka si myslím, že pánský oblek by neměl stát tři tisíce a neměl by vypadat, jako kdyby ho navrhoval předčasně porozený šimpanz s tasemnicí na mozku a zeleným zákalem. A přesně takový materiál se mi proradní prodavači ve velkých nákupních centrech pokoušeli prodat. Výsledek byl jasný – vzdal jsem velká centra a zamířil do malého obchodu na konci slepé uličky beze jména.

Prodavač mě zpočátku zřejmě špatně odhadl a pokoušel se mi vnutit něco, co by soudný člověk nenavlékl ani čerstvě zemřelému pradědovi do rakve, ale postupně jsme se dobrali do vyšších pater vkusu. Netrvalo dlouho a našli jsme mého favorita: Oblek tmavě šedočerný s odvážnou linkou a takřka hmatatelnou aureolou vznešenosti; oblek, který by si koupil Don Corleone na setkání s hlavami ostatních rodin.

Ještě jsme se domluvili na nezbytném prodloužení rukávů a nohavic, má fyziognomie už je taková. Následně jsem prodavači předal částku, za kterou se prý počátkem devadesátých let dal na černém trhu sehnat olétaný MiG-21, a aby naše přátelství bylo ještě pevnější, přihodil jsem k nákupu omítkově žlutavou košili a matching kravatu.

Zbývá jen dodat, že pokud příští pátek zavítáte na pivovarský ples do Třeboně a spatříte vysokého mladíka v nápadně charismatizujícím obleku, můžete mě pozvat na jedno a vyhřívat se v paprscích mé přízně. Aspoň po dobu, než dopijem.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

18 komentářů u “Ptáčku, vyleť si až nad obláček

  1. ostatně, kdo z vás na to, pánové, má ? gratuluji k nabytému charisma !

  2. Lobo! Nejsi snob! A nebooo já jsem také…. Jak já bych uvítala služby a produkty, které by byly "normálně" kvalitní a k dostání, ne dnes od dobré hospůdky přes kvalitní boty až po poživatelný rohlík hledat jak jehlu v kupce sena… :-( Gratuluji ke kvalitnímu obleku :-)

  3. Díky za perly moudrosti, pane L.Konečně je mi všechno jasné: kdo se nerad usmívá, ten je starý protiva!

  4. ještě klobouk a psí dečky
    na rameno Tommy Gun
    doutník dosti známé značky
    "dopa je ten elegán…?"

  5. já jsem koupil od Paroubka pár deka pod rukou, má ho fůru, je mu na nic, prodává levně !!! (již dosti, nebudu více zlobit). Glum Glum
    Návdavkem jednu mafiózní hlášku, která výrazně zvedá karisma: "O tom, co je a co není důležité, rozhoduji já, a to je důležité !" Tak a teď je ples v Třeboni definitivně tvůj !

  6. budeš král! Mimochodem kravata by mohla být stylově upředena z kapřích šupin, když už se vydáváš na takovou výspu republiky!

  7. Štangle?Je vidět, kdo má u vás doma větší slovo – štangle je moravismus jak Brno!

  8. sweetest: a tak to je mi milé překvapení! navrhuji založit snoboklub:-)
    Janice: tady dnes vládne pohádkově obušková atmosféra:-)
    ďobo: tys musel být v minulém životě minimálně Halasem!
    extláča: díky, přebírám velení!
    psice: kapří šupiny byly v módě někdy kolem roku 1957 a dosud se do ní nevrátily:-)
    PavelB: moravismus? u nás ve středočesku se to myslím používá celkem běžně…ale možná jde o nějakou záhadnou anomálii!

  9. Štangle!Pocházím také ze středočeského města, kde se počet obyvatel koncem šedesátých let téměř zdvojnásobil díky novému ČKD.
    A ten nábor tenkrát dělali taky na Moravě.
    Takže pátrej v místní historii!

  10. je v tom tolik nabubřelosti, že si myslím právě porušuješ omertu ! Tudíž tě Don Baryk v Třeboni asi nepřijme, neboť se tam nebude obtěžovat…!

  11. PavelB: místní historii je lépe nechat spát!
    baryk: to vypadá, že na Dona Baryka nezbyl lístek, chá chá:-)

  12. Řekneš-li na Moravě štangle, hned každý pozná, že jsi dorazil z Čech, nejde o záhadu, de vo koncovku, když tak.

  13. Meluzina: Vždycky, když přijedu na Moravu, vyvěsí tam fangle na štingl štangle!

  14. …"omítkově žlutavá"!?!?! Co je to za odstín? Cejtim z toho čubčí chcány. Nemluvě o tom, že oblek z proužkem pouze na business a obvykle přes den, jen vyjímečně večer a nikdy na ples, figlio…

  15. Don Číčo – kdepak chcány, je to něco mezi cihlou bílého zlata a kojotíma očima! a co se proužků týče, je potřeba jejich užití redefinovat!

  16. Třeboň mi od jistého okamžiku evokuje místnost v panelovém domě sloužící k úschově kočárků.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>