Stojí za zemření

Pokud vás to zajímá, měl jsem dovolenou
Mlha a tma, tak by šel v kostce popsat onen nyní již v čase poměrně vzdálený večírek, kterým jsme vítali příchod Trudi na tento svět. O tom, co se v maloměstském restaurantu U Blva dělo, existují jen velmi kusé údaje – a to nejen ve vzpomínkách mých, ale i všech zúčastněných.

Když vám řeknu, že z pokročilejší fáze večírku si pamatuji jen to, jak si dávám bodyshoty z přítomných dívek, možná to prostě budete považovat za vydařený a světácký počin. Když ale doplním, že minimálně v jednom případě byl bodyshotovou tekutinou tuzemský rum, kterému se jinak zdvořile vyhýbám, jistě nahlédnete, že šlo o naprostý konec civilizace tak, jak ji známe.

Když F. doklopýtala ze 40 kilometrů vzdálené porodnice domů s Trudi v náručí, vzal jsem si dovolenou. Nechávat mladou a krásnou ženu samotnou doma se dvěma dětmi, na to prostě nemám srdce. A snažil jsem se na svá bedra vzít alespoň nějakou část nevděčných domácích prací.

Třeba takové hlídání Horsta. Když jsem včera krátce po desáté dopoledne v Horstově společnosti dotančil do zahradního restaurantu, vše se zdálo být v pořádku. Horst se nadšeně vrhl do dalšího kola pokusů zlomit si vaz na trampolíně, já jsem si nechal natočit správně vychlazeného kozla (jde o značku piva, nikoliv o toho kdysi slavného bloggera), usadil jsem se s ním vedle trampolíny, hezky na sluníčko, a přemítal o tom, že být rodičem není zas tak obtížné.

O čtyřicet minut později jsem přemítal o synovraždě.

Horst se z vesele poskakujícího mladého muže proměnil v zuřícího harpyjího samce. Onu proměnu jsem spustil čarovným zaklínadlem, jehož znění vám rád prozradím: Horstíku, už půjdeme pomalu domů. Okamžitě začal řvát s takovou vehemencí, že přehlušil dvojici nízko letících Gripenů, jež se právě v ten moment prohnaly opodál. Z několika stromů začalo opadávat listí a mrtví ptáci a asi na třech místech v Horstově blízkosti pukla země.

Následovala krajně neveselá potyčka, během níž sociálku nebo policii nikdo nezavolal hlavně proto, že do poslední chvíle nebylo jisté, kdo zvítězí. Štěstí se nakonec přiklonilo na mou stranu, ale bylo to těsně… Ale víte co: Stejně ho mám ze všech nejradši. Jeho a tuhle malou jemnostpaní.

Pro ty z vás, kdo se extrémně nudí: Otevřte si smutný příběh z 15. srpna 2008 a najděte deset rozdílů!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové obrázky a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

16 thoughts on “Stojí za zemření

  1. A jaká byla nakonec? Byl jsi spokojen s chutí a barvou žloutku?

  2. P~O: očekával jsem, že matematickému úkolu neodoláš!
    F.: bůh ví, co s nimi nakonec udělal, je to mladík po všek stránkách zvrácený…
    eleska: a knížka co?

  3. myslím, že takové hlídání horsta a trudi zhruba za rok bude další level k tomu, jak si dát kozla v ostrém klusu po zahrádce:)

  4. lobo,ruku na srdce (nebo na jiny organ) kolik takovych fotek se este chystas vystavit? jinak pozdrav pro druhorodicku a male hodne zdraveho rustu.

  5. PedroPo: S tím zdravým růstem to nepřehánět! Na lékařském převážení se dnes zjistilo, že má o půl kila víc, než se běžně očekává. Kdybych neznala pravdu, mohl by jejím otcem být klidně kamarád-právník aka Bezedný hovado.

  6. Rozdílů pár vidím, třeba ty ponožky:)

    Je nádherná, ještě tak tři týdny vám budu závidět a pak mě to přejde:)

  7. psice: tou dobou už budu kozla konzumovat výhradně rektálně!
    PedroPo: tahle by měla být poslední – uvidíme, dobrého pomálu!
    baryk: hůůa, vítej zpět:-)
    squire: ano, původní ponožky zmizely někde ve víru dějin…

  8. knížka samosebou též :o ) mám právě rozečteno

  9. Trudi je každopádně krásnější (a tak je to dobře! :D )

  10. Trudi a Horst? Probůh, tak se vaše děti vážně jmenují? Co vám u všech svatých provedly, že je tak trestáte? No ale pořád lepší než jedni známý našich přátel, kteří svého syna pojmenovali Mojžíš (volali na něj Mojžo).

  11. Alfi: Probůh, tak se naše děti samozřejmě nejmenují, máme je přece rádi a nic zlého jim nepřejeme. Ale bylo by to krásné…Horst a Trudi! Takhle se musí spokojit s Vintířem a Irmou.

  12. Uf, to jsem si za vaše děti oddechl. V tom případě černý petr zůstává Mojžovi :-) .

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>