Jestliže je pondělí…

Úvod do psychologie klíšťat

Bývaly samozřejmě doby, kdy už samotná existence pondělků ve mně vyvolávala silné pocity diskomfortu, ale tato má životní etapa je nyní podobně passé jako kalhoty do zvonu nebo ručně háčkované čelenky (přičemž jsem si skoro jistý, že každou z těchto komodit jsem kdysi vlastnil!).  A protože jsem během uplynulého víkendu dodělal a odevzdal další přelomovou zakázku, dnes jsem si udělil ředitelské volno a odjel se toulat neprobádanou divočinou, rozuměj okolím Kamýku nad Vltavou.

Možná jste to ještě zcela nevstřebali, tak se to pokusím vylíčit expresivněji: Zatímco ti mladší a společensky níže postavení z vás patrně brousili lavice (jestli se to tedy ve školách ještě dělá) a ti starší a společensky výše postavení z vás brousili svoje sekretářky (jestli se to tedy v kancelářích ještě dělá), já větší část dneška strávil v náruči lesů, vod a strání. Lezl jsem na rozhledny, objevoval hřbitovy, zkoumal přehrady, to vše za frapantního nedostatku jakýchkoliv jiných příslušníků lidského rodu.

Někteří z vás nyní možná varovně zvedají ukazovák (nebo jiný prst, pokud se spletli). A říkají si: „Příroda, ano, to je všechno hezké, ale copak ten nešťastný lobo zapomněl na setrvalou hrozbu klíšťat?“ Nezapomněl, přátelé! Ale v uplynulých týdnech jsem proti klíšťatům vyvinul pozoruhodně úspěšnou taktiku a coby altruista vám ji nyní několika jednoduchými větami osvětlím:

Základem všeho je mít zvučný hlas. A jakmile vlezete do lesa, na louku nebo jakékoliv jiné klíštěcí epicentrum, musíte úlevně a nahlas zvolat: „Fuj, tady by určitě bylo klíšťat! Ještě že není klíšťová sezóna!“

A to je vše. V nedávné době se z různých vycházek moji kamarádi vracívali domů tak obaleni klíšťaty, že je jejich partnerky mylně považovaly za oběti dýmějového moru. Ale já, vybaven toliko svou kouzelnou formulkou, bych se klidně mohl válet v kapradí nahý jako samec a přinesl bych si domů tak maximálně pozvánku na casting k nějakému nízkorozpočtovému snímku o norování.

Dnes tomu bylo nejinak. Místy mi směs travin, ostružin a kopřivin sahala až k místům, k nimž jindy může sahat pouze F., ale já v mirkodušínovských kraťasech beze strachu rázoval dál a čas od času hlasitě zopakoval svou protiklíštěcí mantru. Fungovalo to skvěle, a hned vám vysvětlím proč:

I tak ničemný tvor jako klíště má svou hrdost. A ze všeho nejméně si přeje, aby ho ostatní klíšťata považovala za nedočkavce, respektive za klíštěcí ekvivalent člověka, který na páteční diskotéku přichází v sedm. Stejně tak žádné klíště nechce být za retarda, který neví, že jeho éra už minula. Při zaslechnutí hlasitého a sebevědomého vyjádření názoru, že právě teď klíšťová sezóna není, proto každé klíště nutně zaváhá – a než si všechno přebere (protože, přiznejme si to, s intelektem je na tom většina klíšťat spíše nevalně), jsem už dávno pryč a v bezpečí. Prosté jak facka a absolutně účinné; kopii tohoto článku ostatně posílám na Úřad průmyslového vlastnictví a očekávám bohatství.

(Update: Tři klíšťata jsem na sobě našel. Ještě nepřisátá. Je to samozřejmě jen další potvrzení funkčnosti mé teorie: Jsem si jistý, že kdybych kouzelné zaříkadlo nepronášel, měl bych na sobě klíšťat několik desítek. Ti tři objevení jedinci patrně pouze patřili k nějaké otravné klíštěcí subkultuře, která si zakládá na tom, že boří konvence a nikdo je nemá rád, to je vše).

Běžte a šiřte slovo Boží!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 komentářů u “Jestliže je pondělí…

  1. ale huš, prostě jim jenom smrdíš, já to mám taky, páchnu a klíšťata si přelezou na manželku

  2. Užitečné, ale ne stoprocentní. Myslím, že nošení háčkovaných čelenek a kalhot do zvonů by odpudilo i ty zbývající tři krvesajné punkery.

  3. zjistil jsem, že klíšťata nesnáší vitamín B … takže chodím do lesa jenom nalitej ! a zatím nic !!! funguje to !

  4. baryk: myslím, že kombinace mojí a tvojí metody by byla naprosto ultimativním řešením!

  5. něco jako – “ Nelezte na mně, jsem uplně vožralej ? “ :-)

  6. Když na Vás klíšťata nelezou, znamená to, že pijete hodně piva a jíte hodně česneku.
    Pivo obsahuje přemíru vitamínů skupiny B, které klíšťatům a komárům moc nevoní – cucnou si, jen když hlady už šílí.
    A česnek je tradičním prostředkem proti krev sajícím potvorám všeho druhu – od vampýrů přes pijavice po komáry a klíšťata.
    Včera jsem se na Oslu dočetl, že klíšťata způsobují ještě horší věc než je boreliosa a meningitida. Způsobují vegetariánství!

  7. Tak z počátku se mi to úplně nezdálo, ale ten odborně doložený závěr ony drobné pochybnosti rozhodně rozprášil.
    A na komáry to platí taktéž nebo máš nějaké další osvědčené vědecké teze?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>