Moudrá slova moudrých starců

A jeden coming out

Nejsem z těch, kdo a priori nenávidí důchodce. Ano, někteří z nich mohou být trochu otravní, trochu monotématičtí nebo trochu za hranou běžné hygienické únosnosti, ale jednak je mi jasné, že takhle jednou dopadnu taky, a jednak jsou mnohdy vítanou (byť lehce vrásčitou) Múzou mých dní.

Ostatně, a to se málo ví, před pár lety jsem spáchal asi 250 dílů komiksu Děda a děda, který byl právě důchodcům a jejich bezbřehé kreativitě věnován. Vřele ho nedoporučuji těm z vás, kdo mají a) dobrý vkus, b) standardní sexuální a hygienické návyky, c) odpor k toaletnímu humoru.

Dva mimořádně inspirativní staříky jsem potkal i při jedné ze svých nedávných expedičních cest tramvají po Praze. Seděli na dvojsedadle vedle sebe a bavili se s onou vehemencí, kterou tak často vídáváme a slýcháváme u bývalých dělostřelců. Nevím, kdo byli a kam měli namířeno. Snad to byli dědové-hipsteři, kteří jeli omrknout malešickou spalovnu, protože strašnické krematorium už je příliš mainstream. Snad to byli dědové-playboyové, kteří se vraceli od svých osmnáctiletých milenek. Nebo snad dědové-hospodští intelektuálové, kteří se dodnes plamenně dohadují o významu Čapkova díla R.U.R. a pijí k tomu R.U.M.

Důležitá byla jejich povahová rozdílnost. Ten vlevo byl zjevně lehkovážný optimista. Ten vpravo naopak masochisticko-hypochondrický fatalista. Prostor mezi nimi se proto mohl zaplnit touto konverzací:

Ten vpravo: „…a byl jsem na tý kolonoskopii. No hrůza, strašný to bylo!“

Ten vlevo: „To jsem slyšel, že je hrozný. A jak jsi dopad?“

Ten vpravo (pyšně): „Představ si, strčili do mě ten šlauch, ale pak se s ním dostali na nějaký místo, kam už prostrčit nešel! Něco tam prej vadilo!“

Ten vlevo (lehkomyslně): „Asi máš na střevech nějakej uzel, ne?“

Ten vpravo (vítězoslavně): „Kdepak uzel! Nádor!“

Ten vlevo: „Neblbni, opravdu?“

Ten vpravo: „No, doktor to neříkal, ale já si jsem jistej, že to nádor je!“

Jakým způsobem došlo k rozuzlení historky i střev, mi bohužel nebylo dáno vyslechnout, neboť na příští zastávce staříci křepce vyskočili a rozběhli se, jak se mi alespoň zdálo, do nejbližší putyky. A pak že stáří není krásné…

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 komentářů u “Moudrá slova moudrých starců

  1. Lobo: kde ? (moudrá slova)
    Psice: kde ? (hovno)

  2. Komiks Děda a Děda jsem dosud neznal.
    Jsem rád, že nejsem jediný, kdo má rád tuto vlnovou délku nestandardního humoru.

  3. psice: nač ta silná slova? ty bys mu nedopřála vytoužený tumor?
    extláča: v komentářích!
    Desperádo: rádo se stalo:-)

  4. to si vyloženě říká o 251. díl Děda a děda – na kolonoskopii! Kdyby bylo třeba osvěžit sérii nějakým tím zdařilým rýmem, nabízím dvojici nádor-ambasádor!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>