Návrat alkáče

Retro jako nutnost

Můj ani ne čtyři roky starý elektronický mobilní souputník Nexus S se už delší dobu choval lehce svérázně, ale coby člověk tolerantní ke stařeckým vrtochům jsem jeho výstřelky přecházel toliko mírnými nadávkami a snad jen dvakrát či třikrát jsem rozezleně zaskřípal zuby natolik, že mi vypadla plomba. Prostě nic neobvyklého.

Včera ovšem situace nabrala poměrně nečekaný zvrat. Poté, co jsem telefon připojil do nabíječky, naprosto zemřel (přitom se od něj očekával pravý opak). Vypojil jsem ho, vyndal baterku, zandal baterku, zapnul, všechno v pořádku. Dal jsem ho do nabíječky, stav smrti se vrátil.

Coby majitel nadprůměrného IQ jsem vytušil, že je někde problém, a v takových okamžicích je nutno přejít k rázným činům. V mém případě to většinou znamená, že vytáhnu z kapsy svůj speciální požárnický nůž a v rozbité věci se začnu různě vrtat, což je tak absurdní postup, že většinou funguje. Takže i včera jsem se špičkou nože rýpal v tělních dutinách Nexusu a odrážel znepokojené dotazy dětí, zda je vše v pořádku.

Kouzlo požárnického nože však vyhaslo. Telefon již patrně kráčel tunelem kamsi za světlem a z klinické smrti odmítal vystoupit. Pokrčil jsem rameny. Sloužil dobře a jeho čas nadešel, co nadělám. Spíše alibisticky jsem se podíval na adresy nejbližších mobilních servisů a z hlubin skříně vylovil svůj prastarý Alcatel. A když říkám prastarý, tak tím myslím Alcatel OT 535, poprvé představený roku 2003. Našel jsem k němu nabíječku (jedna z výhod toho, že je člověk zvyklý dávat věci stále na stejné místo), zapojil do zásuvky, a ejhle: přístroj se rozběhl.

alca
Skoro mě to dojalo. Nečitelné popisky na klávesách, ošoupaná barva, uvnitř nánosy hnědavé a prehistorické provozní špíny, a ten starý brach věrně slouží dál. Stejně jako když se sestřelený a zraněný Meresjev osmnáct dní plazil tajgou, tak i životem otřískaný Alcatel se odmítá vzdát. Za včerejšek a dnešek jsem s ním vykonal pár hovorů v uspokojivé kvalitě a vyřídil několik sms. Po celodenním provozu se mu vybily asi  tři procenta baterie.

A považte: Nepřišel mi na něj jediný mail, nešlo ani řešit různé nutnosti po chatu. Nemohl jsem pomocí GPS zjistit svou polohu a pak se vyfotit. Bylo zhola nemožné sledovat zpravodajství, natožpak si pustit porno. O utrácení peněz za nesmyslné aplikace a virtuální knížky na Amazonu jsem si mohl nechat jen zdát. A dokonce jsem si mohl zahrát něco jako arkanoid. Byl jsem nadšen.

Dnes mi zkušený servisman v hlubinách Nexusu objevil a vyjmul čtvereční milimetr staniolu, kterým se zřejmě cosi pořád dokola zkratovávalo. Nexus zázračně ožil, což jsem přijal se smíšenými pocity. Alcatel tedy poputuje zase do krabice, ale už vím jistě, že až někdy za dvacet let dostanu telekomunikační čip do mozku a za dvacet dva let přestane fungovat, tak hrdý a nezničitelný Alcatel bude připraven a funkční.

Což, přiznejme si, je poněkud nefrancouzské.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové obrázky a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

16 komentářů u “Návrat alkáče

  1. Není nad starou dobrou poctivou elektroniku. Někdy nechapu, jak můžou fungovat všechny ty bankovní servery apod.

  2. problém s mým CAT outdoorovým mobilem má jediný, když se mi vybije, už nevím, kam jsem dal nabíječku

  3. Cítím se zklamaná, já doufala, že Lobo zase vyrazil do hospody na vypečenou akci. A on na scéně prehistorický mobil.

  4. Nokia 3310 to není, ale i tak bych se s chutí vrhla na snejka, zaposlouchala se do polyfonních vyzváněček a připojila na WAP. Ale co teprve ty kontakty?!

  5. sejra: něco mi říká, že všechny ty velké serverovny jsou zbastlené ze starých Alcatelů, Nokií a Motorol – takže vydrží navždy!
    extláča: možná by pomohlo pořídit si víc nabíječek a uložit je na všechna obvyklá místa!
    prezi: ještě mám v záloze historku, jak jsme o víkendu šli ke známým na pozdní oběd, snad spojený se sklenkou červeného, a domů jsem se dostal až za tmy a o mnoho lahví vína později…
    Quanti: a předtím je ukradli Němcům:-)
    Desperádo: devět životů rozhodně má. minimálně devět.
    psice: protože se celý život autisticky kamarádím se stejnými lidmi, mé kontakty jsou takříkajíc v čase neměnné!

  6. ne! je to fakt TEN první barevný mobilní displej, který jsem, doraziv z venkova na oslíku, v hlavním městě uviděl?;)

  7. partiovka: ano, přesně ten! pokud si dobře vzpomínám, chtěls pak o tom doma vyprávět kmotříčkovi faráři, ale on ti neuvěřil!

  8. Lobo: to by asi moje zákonná nabíječka neunesla

  9. F.: měl jsem odobný, jen bez toho vysouvacího krytu – tuším One Touch Easy!
    extláča: myslíš, že by to mezi vámi přestalo jiskřit?

  10. ne, ale znáš to, změna jídelníčku, čočoka, držková a tak

  11. Hezké počtení. Věci se už nevyrábějí proto, aby sloužily, ale proto, aby se prodaly. Ač pracující v IT, zuby nehty se držím tlačítkového telefonu, odmítám i ten nejvýhodnější internet v mobilu a jsem věrná značce (Sony) Ericcson. Model K750i pořízený koncem ledna 2007 je doposud plně funkční, jen dostal novou klávesnici. Dopřává mi pocit, že není chytřejší než já, a vydrží nabitý týden!

  12. Vulpecula: 2007 je ještě relativně nový stroj, takřka v záruce:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>