Nebezpečná symbolika

Pouze pro starší 18 let

„Už to zase bude měsíc,“ upozorňuje mě starostlivě F. a já chmurně kývu, neb jako vždycky má pravdu. Neupozorňuje mě samozřejmě na rozmanitosti onoho biologického cyklu, který ženám vnáší do života pravidelnost a mužům peklo; na mysli má jen a pouze blaho všech šesti z vás, kdo jste zvyklí zde jednou měsíčně nadšeně najít nový příspěvek a pak se po jeho přečtení cítit zklamaně a podvedeně.

V hlavě nosím kromě bezpočtu debilních slovních hříček i stále se rozrůstající seznam témat, o nichž bych se vám chtěl zmínit. Jejich titulky by namátkou mohly být třeba Žalozpěv o řemeslnících; Proč jsem vlastního syna neshodil z Jelínkova mostu; Lesem křížem krážem s kamarádem-sklářem nebo Romnice nad Labem. Nic z toho ale, nebo já to tak alespoň cítím, nesluje nějak drásavou naléhavostí. Kdepak. Vy si zasloužíte něco hlubšího. Ale co?

Hledám inspiraci u dalších bloggerů veteránů. Sejra to má jednoduché: Když chce čtenáře zaujmout, polije si kalhoty chemikálií a následně se vydá omamovat prodavačky. Psice jde ještě dál a kvůli dobrému článku se neváhá plahočit do ciziny a tam se tajně vdát. Copak takovým kalibrům můžu já svými polohumornými črtami konkurovat? Nemůžu, a tak volím jediné vhodné řešení: Jdu na pivo.

Nejdu sám, alespoň dnes ne. Coby doprovod se mi do maloměstské zahradní osvěžovny nabízejí Horst a Trudi a já jsem rád: Vždyť kdo je do hospody lepším parťákem než vlastní děti, ti mlčenliví soudruzi? Poskakujeme spolu (tedy oni, já mám svou důstojnost) přes louku a potok a stráň a další louku, až jsme na místě, dáváme si dvě malinovky a jedno pivo (hádejte, kdo co) a děti i něco malého k jídlu. A Horstův dioptrickým sklem zesílený pohled padne na stojánek s pivními tácky.

Pivní tácky jsou výtečný zdroj zábavy – tedy pokud nejste člověk bez fantazie a nedáte si je pod pivo. Můžete s nimi hrát hry, které končí destrukcí restaurace nebo osobnosti. Můžete s nimi podložit nohu kývajícího se stolu a zvýšit tak svůj konzumační komfort. Bílým myškám, které vidíte jen vy, z nich můžete stavět domečky. Nebo můžete tácky prostě jen tak skládat k sobě. Což Horst během čekání na své jídlo udělal. A možná to tak úplně dělat neměl.

tacky

Dešifrace je myslím jasná: Chystá se nějaký pivní bliztkrieg. Neboli blitzkrýgl.

Já vám to říkal. Bezpočet debilních slovních hříček.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové obrázky a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

10 komentářů u “Nebezpečná symbolika

  1. Mocné geny opět zvítězily! Asi nějaký opožděný záhrobní pozdrav z východní fronty.

  2. Chybi mi tam uz jen cislo na mistniho fanouska Ortelu, to vypada jako guerilla naborova kampan! Vsimavy Zmur zase objevil optickou iluzi na sprchaci Frozen. Bud tam muzes videt Elsu se snehulakem v naruci, nebo Elsu s porno velikosti kosicku. Tu tam videl Zmur hned napoprve. Takovy rodinny shower gel zkratka…

  3. i ten letopočet 18.. je podezřelý, ještě že piji pivo Moucha, tam abys svastiku pohledal…

  4. Sejra na to dost sere.
    A že má taky dost témat k potěše (a posměchu) čtenářů:-)

  5. škoda, že tak pozdě, to by se dalo zužitkovat na Oktoberfestu

  6. Zajímavá jsou i ta data …. 1873 se narodil Konstantin von Neurath a 1859 císař Vilém II . !!! :-) … je všechno jenom náhoda… ? :-)

  7. F.: na hezký pozdrav nikdy není pozdě!
    Psice: doufám, že ten gel se brzy objeví i u tebe na blogu! čistě z výzkumných důvodů, samozřejmě.
    Milan: zvláštní, mně se neorosilo čelo, ale sklenice…
    Dalimil: a proč já nepiju pivo Moucha? kde jsou ty časy, kdy mi věrní čtenáři posílali dárky :-)
    Sejra: já si absolutní psací lenost nemůžu dovolit – přeci nebudu platit za doménu a hosting, když by tu nic nepřibývalo :-)
    AIF: prosit!
    extláča: v Mnichově tě se svastikou uvidí rádi kdykoliv, ne?
    baryk: Mirek Černý by o tom napsal pěknou písničku!

  8. Autorská krize občas dopadne i na velikány literárního nebe. Sám mám momentálně rozpracována témata Poprvé v Ústeckém kraji, Jak se opít s novopečenou potenciální tchýní; úvahu Kdo a proč ksakru je Patrik Děrgel a žertovné pojednání o tom, jak jsem zjistil, že skutečně existují Lovosice (do té doby jsem je pokládal za podobnou chiméru jako Kotěhůlky, Horní Dolní, Kocourkov nebo Čiernou pod Pupkom), což hodlám završit protestsongem Mám od pánbíčka pupek jako hrom. Asi budu rovněž muset zajít na pivo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>