Paměť st. romů

Vánoce po celý rok

Byly tak tři týdny po Vánocích, nanejvýš čtyři – a pokud byste v té době z nějakého důvodu sledovali náš dům, nemohli byste si nevšimnout možná až příliš ztepilého mladíka, kterak sérií složitých manévrů prostrkuje odstrojený vánoční stromek nedostatečně širokými dveřmi a vzápětí ho umisťuje v geograficky nejbližším rohu terasy.

To, co by v případě jiných mužů bylo vrcholnou známkou lenosti, je v mém případě samozřejmě učebnicovým příkladem moudře aplikovaných zahradnických vědomostí a kutilského woodcraftu. Pakliže se chvojím na zimu zahalují růže, říkal jsem si, proč bych jím nezahalil venkovní vodovodní kohoutek, který se nachází právě v onom nejbližším rohu terasy?

Jak geniální plán to byl, ukázal až čas: Venkovní kohoutek, nyní mistrně skrytý mezi druhým a třetím patrem hustě rostlé jedličky, přečkal tuhou zimu zcela bez zamrznutí či puknutí. Udělil jsem sám sobě pochvalu před nastoupenou rodinou a celou záležitost jsem pustil z hlavy. A to přibližně až do doby jarního úklidu.

Jako pověstný bůh na stroji tehdy do mého rozjímání vplula F. a zcela nekonfliktně se otázala, zda s tím stromkem na terase budeme ještě někdy něco dělat. Mohl jsem navrhnout, že coby izolant kohoutku se osvědčil a že jej v této roli ponecháme ještě několik let, ale díky umění číst jemné nuance ženských otázek jsem správně předjímal, že se ode mne vyžaduje akce zcela jiného typu. Vážně jsem tedy pokývnul a přislíbil, že při první vhodné příležitosti stromek rozštípu.

Asi správně tušíte, že vhodná příležitost ještě nenastala. A já si vážím toho, že F. mi nic nevyčítá. Kdo se však začal chovat nestandardně, byl stromek.

Začalo to tím, že jednoho dne nebyl na svém místě, ale ležérně se opíral o plot v úplně jiné části zahrady. Zbytek rodiny jsem na to schválně neupozorňoval, abych je nevyděsil, ale vyvinul jsem teorii, že stromek zaslechl má slova o rozštípání, dle vzoru slavných trifidů v sobě probudil schopnost chůze a pro něj nebezpečnou zónu se rozhodl opustit.

(Vím, teď si říkáte: Vždyť ho poodnesla F.! Nebo děti! Ale pamatujte si, tahle zdánlivě jednoduchá vysvětlení fungují snad jen ve filmech; reálný život je vždy mnohem komplikovanější.)

Několik dní se zdálo, že stromku je na jeho novém stanovišti dobře, ale to jsem jeho vůli po šťastném a dlouhém životě zle podcenil. Dnes jsem se probudil a při ranní kávě zjistil, že stromek se opět přemístil (stromek je ta hnědá věc, která se schovává za kmenem stromu o hodně většího):

trifid na uteku

Vy to nevíte, ale toto je v rámci naší zahrady ten nejzanedbanější a hlavně nejvzdálenější kout. Stromek tedy chce vzdálenost ode mne a mé sekery stále prodlužovat. A zjevně už pojal i plán, že si opatří dopravní prostředek.

Jeho další počínání budu sledovat s upřímným zájmem.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové obrázky a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

14 komentářů u “Paměť st. romů

  1. A tu hůl si tam opřel taky ten vypelichanec, nebo jeho starší brácha, za kterýho se schovává? Jestli se radikalizuje, tak vás dotlačí k tomu, že si ho ještě rádi vezmete zpátky do obýváku a to si piš, že si vynutí i zlatej řetěz a ozdoby!

  2. psice: cha! to není hůl, ale důmyslný opěrný systém, zabraňující zřícení plotu :-) jak je asi zjevné, naše zahrada je zahradou jen ve velmi volném slova smyslu!

  3. Aha. Předpokládám, že na neviditelné části fotky jsou ve volném čase, nebo silném větru o zeď zapřené i děti a F. Takže vypelichanec neškodí, ale pomáhá!

  4. kulida: však proto o tom píšu, aby si ve Vatikánu všimli!

  5. Super nápad! Přidám pozorování stromku ke svým pozorováním dvířek kuchyňské linky a úsporné žárovky nad jídlením stolem. Dále lze přidat pozorování košů na prádlo pod oknem v ložnici a pozorování průhlednosti oken v naší domácnosti. Toho by ses mohl ujmout ty. Jsme jako manželé Curie-Sklodowští a Nobelovka nás nemine.

  6. F.: já ale nemohu být fyzik a chemik, moji středoškolští pedagogové by se obraceli v hrobech (kdyby už byli mrtví). snad patafyzik a ischemik!

  7. Ztepilý mladíče, tuším, že to přemístila Vaše žínka.
    Raději nedumejte a rychle konejte. Stejně Vám to ale bude i za dalších 20 let připomínat, takové už ony jsou.
    A za nezamrzlý kohout může spíš mírná zima než prořídlý schnoucí smrček. Mně letos také nic nezmrzlo.

  8. Milan: komentář je to samozřejmě krásný (byť nepravdivý), ale ten odkaz na píseň je ještě krásnější – ne tedy, že by se úplně trefil do mého vkusu, ale ve 2:29 tam u stolu sedí a zamyšleně se tváří Lloyd Bridges :-)

  9. Vsadím boty, že ten plot přeleze. Stačí jen nenápadně, někde poblíž, odložit tu sekeru.

  10. Meluzína: no nevím, jen tak ji tam odložit… sekyra je za dva zlatý!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>