Roztomilý člověk

S tou tetou netetou

Jsou na světě místa, na něž když vstoupíte, zakousne se vám do duše zmar a stesk. Chemická laboratoř na maloměstském gymnáziu, například. Nebo, jen o nějakých 175 metrů vzdušnou čarou dál, budova pošty. V laboratoři jsem už minimálně dvé dekád nebyl, ono je to ostatně pro lidstvo jako celek lepší, ale do té druhé zmíněné instituce čas od času musím. Jako třeba onehdá.

Byť bezvěrec, zašeptám při průchodu osmdesátkově elegantním vestibulem tichou modlitbu. A zdá se, že osud je mi nakloněn: Ze strojku na vydávání čísel mi vyjede papírek, na němž je údaj až silomrdně nevykosý (ano, poznali jste to správně, pustil jsem se do studia přesmyček, ale zatím jsem úplně na zatáčku). Službukonající úřednice má špásovně rozvernou náladu, což se pozná podle toho, že mi nenutí ke koupi stírací los ani sexuální hračku v podobě pošťáka Rošťáka. A než se naději, jsem z té budovy, která by za jiných okolností rozplakala i Kafku, bezpečně venku. Otírám si z čela pot a jiné tělní tekutiny (přeci jen, pošťák Rošťák je silný kalibr) a vděčně se usmívám na svět.

A vida! Budovu právě opouští teta Hella! Kdybych byl P. G. Wodehouse, napíšu vám o ní, že je to moje věkovitá příbuzná. Jenže protože Wodehouse nejsem, byla by to pravda toliko z poloviny: Vězte tedy, že Hella je pouze věkovitá. Přímý příbuzenský svazek mezi námi není, označení „teta“ je jen a jen nepřímým opisem faktu, že Hellu znám od útlého dětství, bydlela nedaleko mých rodičů a čas od času mne a mého bratra hlídala.

Mám Hellu rád a myslím, že ona mne svým způsobem taky; i když epizodu, kdy mi coby cca desetiletému nutila svou chlebovou polévku, bych si nejraději nechal z paměťových spojů jednou provždy vyoperovat. A tak ji přátelsky plácnu do zad, až se jí podlomí kolena (rozdíl pětatřiceti let a padesáti centimetrů mezi námi se musí nějak projevit) a zvesela se zeptám, jak se má.

Mohlo mě zarazit, že jindy poměrně veselá Hella se při spatření svého oblíbeného nepříbuzného usměje jen, řekněme, zdvořilostně. „Jak se mám?“ zopakuje otázku nevýrazným hlasem. „No, víš…“

Jsem člověk citlivý a je mi tedy jasné, že jsem Hellu nezastihl v nejlepším rozmaru. I s takovou situací se ale lze vypořádat se ctí, a tak najíždím na krizový komunikační protokol. Hellinu větu dosud nerozvitou utnu gestem, jakým by asi Mussolini vykázal od svého stolu číšníka, který by mu přinesl grappu ve skleničce na whisky.

„A když se ptám, jak se máš,“ dodávám v tom roztomile přidrzlém duchu, pro který jsem v kolektivu tak oblíben, „tak to znamená, že chci slyšet, že se máš výborně!“

Hella se tentokrát usměje o něco viditelněji, i když bez elektronového mikroskopu to nemůžu říct s naprostou jistotou.

„No, výborně…“ zaševelí. „Manžel mi umřel. Právě jsem byla poslat parte.“

A já seznám, že tato konverzace vůbec nemusela proběhnout, kdyby službukonající úřednice byla jen trochu svědomitější a alespoň o pár minut by mě vychvalováním pošťáka Rošťáka zdržela.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 thoughts on “Roztomilý člověk

  1. Inu, příteli, stane se, že i gentleman každým coulem jako Ty nebo já nastoupí se svým gentlemanstvím v ne zcela vhodném momentu. A tou ne zrovna šťastnou nemusí být zrovna teta Hella, může to být i dočasná spolupracovnice, která můj projev kolegiální náklonnosti nemusí zrovna akceptovat, ačkoli jindy jej vyžaduje. O tom až někdy jindy.

  2. To jsi teda hodne odvazny, pokud nasazujes u zen jediny komunikacni protokol! U tech mladsich totiz zalezi v jake fazi cyklu se ptas a u tech starsich, emmm, je lepsi se neptat.

  3. Psice: „odvážný“ možná není to správné slovo. „optimista“ nebo „prostoduchý“, to by situaci vyjadřovalo lépe!

  4. To mi připomíná příhodu, jak na Vánoce jednou v rádiu volal Pokorný s Vondráčkem panu Ježíškovi( údajně jedinému v republice) a bylo jim oznámeno že zrovna umřel … Dvacet vteřin ticha v rádiu může být někdy nekonečný časový úsek !

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>