Syndrom prvního večera a co z toho plyne

Přerušovaný text

O mně se to obecně málo ví, ale protože vás mám svým způsobem rád, tak se vám svěřím: Poměrně rád píšu. Dokonce bych možná psaní zařadil mezi své nejmilejší činnosti; určitě mu patří čestné místo po boku čtení, chození do kopců, planého snění, požívání poživatin, vybíhání na terasu při zaslechnutí zvuku letadla, vykonávání komických rytmických pohybů či vzkazování hnidopichům, že tento seznam je řazen abecedně a nikoliv dle aktuálních preferencí.

Kdybyste se před pár dny pokoušeli mě vystopovat, našli byste mě v malém penzionu v České Kanadě. Tak malém, že točená třeboňská dvanáctka tam stojí 25 korun. A dost možná byste mě zastihli právě v okamžiku, kdy jsem s jistou dávkou roztomilé rozpustilosti vyzýval kamaráda Soba, aby mně, sobě i kamarádu Kosárkovi nalil dalšího panáka. Naše lepší polovičky neměly námitek, neb samy se posilovaly proseccem, a naše děti neměly námitek už vůbec, neboť na pokojích pokojně koukaly do mobilů, jak už je u této generace zvykem.

Dodat bych ještě mohl, že šlo o první večer naší společné dovolené. A tím pádem už nic dalšího dodávat netřeba, protože tzv. syndrom prvního večera byl v odborné literatuře popsán mockrát. Prostě, když se kamarádi, kteří se nějakou dobu neviděli, najednou vidí, tak je jasné, že se uvidí něco, co se nevidí běžně, jestli mi rozumíte.

(A! Teď jsem si uvědomil, že jsem zapomněl nakrmit králíka! Malý moment. Říkal jsem vám vůbec, že už asi rok máme králíka? Výborná historka, někdy mi to připomeňte, až si zase budu stěžovat na krizi témat. A už jsem zpátky.)

Že třeboňské dvanáctky spolu s desetiletým dominikánským rumem vytvářejí kombinaci pro život naprosto nevhodnou, jsem si pochopitelně začal uvědomovat až následující ráno. A protože jsem nechtěl mít pokažený celý den, rozhodl jsem se pro své oblíbené a vyzkoušené řešení: Procházku svižným tempem. Za hodinku či za dvě je vše zlé z těla pryč a člověk je zase chlapík, stovky děkovných dopisů, dělám to tak léta. S nejmenším možným minimem předklánění jsem se obul a vyrazil v hvozd.

V lese, a to je potřeba zdůraznit, bylo krásně. Potůčky zurčely, houby voněly, osiky se chvěly a kdyby někde opodál ještě vyli pověstní sveřepí šakali, byla by to idylka jak ze středoškolského diktátu. Kráčel jsem pohraniční pěšinou a s každým dalším krokem jsem cítil, jak se riziko akutní mrtvice zmenšuje a zmenšuje, jak vládu nad světem přebírá mír a jak jsem zase tím junákem, jímž jsem byl ještě před půl dnem.

Nebo ne, říkal jsem, že vás mám svým způsobem rád, tak vás nebudu urážet bohapustým lhaním. S každým dalším krokem jsem cítil jen to, že je mi divně. Že život je utrpení a zmar. Že mám mokro v botách (naštěstí ne v kalhotách, to už by bylo opravdu zlé). Že když si při náročnějším úseku trasy decentně odříhnu, odpadávají z bedel šupiny. A, aby toho nebylo málo, uvědomil jsem si, že je konec září.

A tím se obloukem dostáváme zpět k tématu psaní. Protože konec září, přátelé, to je doba, kdy tento blog slaví výročí svého vzniku. Letmým pohledem do archivu v pravé části titulní stránky zjistíte, že veřejný virtuální prostor zanáším už 16 let. A kdybyste chtěli počítat, kolik tu za tu dobu vzniklo smutných příběhů, dostanete se ke strašlivému číslu 1450. Já vím, ve srovnání třeba se závaznou vyhláškou EU o hlučnosti zipů to pořád není nic, ale stejně… Tolik promrhaných písmen!

Ovšem, jak jsem říkal, mě to baví.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

15 thoughts on “Syndrom prvního večera a co z toho plyne

  1. Vsechno nejlepsi k blogozeninam! Slys poucku stare rasple, takhle plizive zacinava velka alkoholicka krize. Jestli budes podobne tragicky pripad jako ja, tak se pro tebe pojem velka party smrskne na max tri plzne z provereneho zdroje, protoze vsechno ostatni nebude za ty ranni nasledky stat…

  2. Psice: na vyznění tvého varování to nic nemění, ale rád bych zdůraznil, že pokud je to jen trochu možné, tak plzeň nepiju!

  3. Můj blog slaví narozeniny začátkem března. Letos čtrnácté. Krize témat se sem tam dostaví, ale jako správný psavec mám rozepsaných několik naprosto bezvýznamných útržků vět, ze kterých pak sestavím další legendární článek.

  4. Desperádo: Díky za upozornění. Do dnešního dne jsem vůbec netušila, že taky bloguješ.

  5. Blahoželám! Ja som zase zistil, že dnes už lepšie znášam destiláty ako nejaké ipy napríklad :-)

  6. Na základě informace o délce blogování jsem začal číst „Smutný příběh“ zase od začátku. Připadám si jako archeolog, odhalujíce artefakty přelomu století. „Tlustá koala, Stratosféra, Chubmawamba, Traband….“.

  7. F: Spousta lidí to netušila a ti, kteří to dodnes netuší, mají tendence plést si mě se slušným, konzervativním, seriózním katolickým gentlemanem. O tom až někdy jindy.

  8. Přidávám se ke gratulantům a jen podotýkám – fajn, že tě to psaní baví, mě pro změnu baví si tady číst :-)

  9. Desperádo: takže společně blogujeme již třicet let, to věru není málo :-)
    AIF: já si myslím, že se teď vyrábí nějaký agresivnější alkohol než tak před deseti, dvaceti lety, jinak si to nedokážu vysvětlit :-)
    Dalimil: taky si občas takhle zasonduji a bývám z toho leckdy udiven podobně jako ty… tam že jsem byl? to že jsem dělal? to že jsem si myslel? uklidňuje mě jen, že jsou to všechno stejně určitě smyšlenky, jak se tak znám!
    nominek: mít tolik let stejný čtenářský vkus, to je na pováženou :-)

  10. Dalimil: Na PJe si občas vzpomenu. Co asi dělá? Jak se má? Žije vůbec? A co Péťa? Vzali se? Samé otázky…

  11. Dalimil: Tak já nevím, mně z jeho blogu přišlo, že u něj „být či nebýt“ jsou dvě prakticky rovnocenné možnosti.

  12. Aha, netušil jsem, že má nějaký funkční blog, co skončilo bloguje.cz a ta vaše squadra se rozprchla, jsem o něm jsem už neslyšel ( nečetl )…

  13. Úctyhodné číslo! Psaní mě taky (furt) baví, blog už budu provozovat taky nějakejch těch šestnáct let, ale archivy už nejspíš nedohledám…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>