Takže, jsou dvě ku*vy…

Na předvánoční notu

Předpokládám, že život v Kladně vykazuje jisté specifické kouzlo vždy. To, že někde žijí entity jako moji kamarádi Kozel či Plešoun, se prostě na duchu daného města musí projevit. Ale stejně musím přiznat, že jsem byl prázdnotou a chladem kladenských ulic trochu překvapen.

Bloumali jsme jimi, to je ještě potřeba říci, s kamarádem-modelářem. A byla listopadová sobota dopoledne, čímž se možná leccos vysvětluje, protože to je přesně ten čas, kdy vrcholem aktivity pro většinu lidí zůstává převalit se na druhý bok, přitáhnout si peřinu k bradě a vsugerovávat si, že jejich svěrače ještě pár desítek minut zvládnou konat svou povinnost.

I postupovali jsme líným krokem od autoservisu k herně a od herny k zastavárně. Apokalyptickou absenci živých tvorů kolem nás náhle narušil oprýskaný peugeot, vynořivší se zpoza zatáčky. Tedy, ne že by peugeot byl živý, tak daleko ještě francouzští inženýři nedospěli, ale jeho řidič všechny známky života vykazoval. Což se projevovalo zejména tím, že jakmile nás spatřil, prudce zajel ke krajnici, prudce zabrzdil a ze svého vozu prudce vyskočil, z čehož byste mohli nabýt dojmu, že šlo o řidiče-pruďase.

Ovšem opak byl pravdou: Podle pohybů mohutného kníru jsme vytušili, že onen dobrý muž věku stejně neurčitého jako jeho přibližovadlo se naším směrem vstřícně usmívá. Skoro jako by něco chtěl, což záhy i verbálně projevil.

„Kluci!“ volal a energicky gestikuloval všemi volnými končetinami. „Vy jste moje spása! Kudy se dostanu na Rozdělov?“

S kamarádem-modelářem jsme na sebe pohlédli a vzájemně si telepaticky dosvědčili, že naše vědomosti jsou v tomto ohledu přibližně nulové. Takže jsme vylovili telefony a na mapách začali potřebnou trasu dohledávat.

„Já jsem tam před dvaceti rokama fáral, a teď jsem si říkal, zajedu se tam podívat, a nemůžu to najít,“ vyjevuje nám střípky své životní historie náš nový přítel. Pokyvujeme a ukazujeme online mapy, stanovujeme směry a široce máváme rukama tak dlouho, než je cesta do Rozdělova úplně jasná.

„Díky, kluci! Zachránili jste mě!“ volá exhorník a cloumá zaseknutými dveřmi od peugeotu. „Tak já vám aspoň řeknu vtip, jo?“

Já i kamarád-modelář jsme s takovou transakcí plně srozuměni a dáváme to kýváním najevo. Exhorník se rozzáří.

„Takže!“ zvolá. „Jsou dvě kurvy, jo?“

Z našich pohledů chápe, že má naši plnou pozornost. Spokojeně zavlní knírem a pokračuje.

„A ta jedna říká tý druhý: Hele! Když budou ty Vánoce, co bys chtěla od Ježíška?
A ta druhá: Tyjo, to nevim, o tom jsem nikdy nepřemejšlela… Asi dva tisíce, jako od každýho!“

***
Dveře od peugeota konečně povolí, exhorník se přes ručku otáčí uprostřed křižovatky a s radostným troubením mizí směrem, kde Rozdělov skoro určitě není. Kladno je prostě životní styl.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 komentářů u “Takže, jsou dvě ku*vy…

  1. O Kladnu zpíval kdysi starej Tesaříkovic kluk,
    měli tam hutě a hokej a mně je to fuk…

    Inu, shodou okolností jsem v letošním roce Kladno navštívil a mohu potvrdit závěr, že Kladno patří k městům, která jsou sama o sobě diagnózou. Podobně jako na Moravě to jsou místa jako Bruntál, Karviná nebo Mokrá-Horákov, tak v Čechách kromě Děčína nebo Nového Města nad Metují či Jihlavy do této kategorie patří právě Kladno. O tom až někdy jindy.

  2. Jednou v životě jsem v Kladně na chvilinku byl.
    NIKDY VÍCE!
    Je to už asi 25 roků, ale stačilo mi to.

  3. No, jeden náš nejmenovaný kamarád – vizionář se nás snaží přesvědčit, že Kladno je nejlepší město pro život, tak nevím. Na druhou stranu, pokud se děcka prochrchlaly kladenským smradem a vyvázly z ostrých bitek za školou, věřím, že by přežily úplně všechno na světě včetně sdílené garsonky v Bronxu!

  4. Desperádo, Milan, psice: jsem až šokován – tolik zášti vůči jednomu městu? já byl jeho návštěvou spíše badatelsky fascinován :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>