Učíme se od dětí

Hadí bojovník

Bývaly doby, kdy jsem se od svých potomků mohl naučit maximálně tak zlostnému křiku a kálení do plíny, popřípadě zlostnému křiku a kálení mimo plínu. Jistě, je to užitečný soubor dovedností a jejich zvládnutí mi časem možná opět bude mezi vrstevníky přidávat na společenské prestiži, ale přeci jen – na to je ještě čas.

Jak šel čas, dospěli jsme do stadia, kdy už se při soubojích s dětmi musím opravdu soustředit, abych slavně zvítězil v partii pexesa, a většinou mi to stejně nepomůže, potupně sáhnu vedle a místo jezevčíka otočím pudla nebo jinou podobnou zrůdnost.

A pak, relativně nedávno, nastal velký okamžik, kdy mi potomstvo poprvé aktivně rozšířilo obzory. Vešel jsem do místnosti, kde zrovna dlel Horst – a jako vždycky v takovém případě, i tentokrát Horst jak raněný jelen odskočil od zapnutého notebooku, ještě uprostřed skoku stihl infračervenou myší zavřít všechna okna a po dopadu na nohy se tvářil, jako že jde jen náhodou kolem a existenci notebooku si ani neuvědomuje.

(Když se tohle stalo poprvé, podruhé a potřetí, samozřejmě jsem si jako každý zodpovědný rodič začal zoufat, že můj potomek prostřednictvím dark webu prodává za bitcoiny svoje špinavé fusekle úchylům z Japonska. Leč pátráním v historii jsem nic závadného neobjevil. Horst pak při důkladném pohovoru přiznal, že vše vypíná jen s ohledem na mě. Bojí se prý, abych nebyl rozpačitý z toho, že někteří jím sledovaní youtubeři neumějí moc dobře anglicky a tak dělají chyby v modálních slovesech. Nezbylo mi tedy, než odhodit všechna podezření a poděkovat mu za jeho ohleduplnost, protože chyby v modálních slovesech by se mě opravdu dotkly.)

Ale zpět: Při jednom ze skoků Horst imitoval jelena natolik výstižně, že i mně bylo jasné, že tady jen tak o nějakého koktavého nedouka s mikrofonem nepůjde. A při zostřeném výslechu, podpořeném sklenicí dobře vychlazené kofoly, Horst přiznal, že na doporučení jiného youtubera hraje jednu online hru.

Opět jsem se v duchu vyděsil a o několik minut později jsem si opět oddychl. Ba jsem se i zaradoval. Protože jen díky Horstovi jsem se dozvěděl, že existuje hra slither.io – což je, pokud vás to zajímá, starý dobrý Had, ale proti cca pětistovce protihráčů najednou.  Čistě z výchovných důvodů jsem si hru vyzkoušel a od té doby můj život doznal jistých změn.

Protože ta hra je jednoduchá a přitom zábavná. Ideální k přemýšlení, když nevíte, co napsat v dalším odstavci.

(teď jsem si odskočil na jednu partii, ale brzy mě zabili)

Neméně ideální je i pro ty z vás, kdo dosud dřou v korporátech či na úřadech. Nedělá žádné zvuky a ovládá se velmi jednoduše. Takže vaše okolí vás uvidí pouze plynule jezdit myší, občas zmáčknout její levý čudlík a občas se bolestně zatvářit, což klidně může vypadat, jako že vyrábíte tabulku v excelu.

Co je ale klíčové: Dnes jsem konečně odsunul Horsta z pozice rodinného rekordmana. Jeho nejvyšší skóre něco přes devět tisíc rázem upadlo v zapomnění, neboť v jedné mimořádně výtečné partii (patrně proti osmiletým dětem, ale na to se historie ptát nebude) jsem dosáhl výsledku 11818. Takže jsem tam, kde mám být – tj. na výsluní – a svět je zase v pořádku.

Čekám na vaše skóre!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

14 komentářů u “Učíme se od dětí

  1. Ááá, slither.io. To pařil L asi před pěti lety :D

  2. Quanti: to mně je jasný, že je to oldschool… ale i tak se cítím obohacen!

  3. Ja som takto podobne prisiel k pokemonom (pokemon trading card game online). Uz som vyhral zlatu ligu!

  4. AIF: krásný výkon! mně se zatím daří se tomuto univerzu vyhýbat, ale uvidíme, co budoucnost přinese :-)

  5. No, nejsem si jistá, jestli to funguje i u holek. Zatím mě teda zdaleka nechytl Čičmanin oblíbený Pony Grooming Salon, ale dokonce ani make up pro mořské víly, nebo Baby Emily v nemocnici. Třeba to ještě přijde.

  6. psice: jak je zřejmé z případu mě či AIFa, musí to být něco, v čem lze soutěžit a pokořovat rekordy (a soupeře)!

  7. vidím že zanedbáváš svou práci ! najíte se hadů, ptám se já ? :-)

  8. Tyvl— já to znám jen zastarale, to hraju jen v mobilu z nouze, tady nemám narazit do jinýho hada, aha. A všechna světýlka mám žrát včetně červených? Já se jich bála, že jsou odstrašující. Dobrá, snad dám skóre nad 200 :- )

  9. Liška: tak jak? doufám, že dvoustovka padla!

  10. Moje prokrastinační hra je SNOOD. Vřele doporučuji (je to střílečka, leč docela intelikentní).

  11. Milan: čistě z výzkumných důvodů – dá se to někde hrát online bez instalace? jinak píseň opět vynikající, danke schön!

  12. To nevím. Já mám nainstalovánu plnou versi jak doma, tak v práci, a hraju rád. Hlavně, když mi to nemyslí a potřebuji se rozpumpovat.

  13. Milan: já když si něco nainstaluju, tak si autisticky nedám pokoj, dokud to nedohraju, to teď nemůžu potřebovat… ale uvidíme, ukládám si to jako tip pro možné využití v budoucnu!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>