Výzva k tanci?

Raději k magnetické rezonanci

Existují lidé, a není jich málo, kteří upřímně věří, že v jejich těle se závratným množstvím kumulují jedy, a že jediná šance, jak se neproměnit v živoucí černou skládku biologického odpadu, je podstoupit takzvaný detox. Já se mezi tyto lidi, jak asi správně odhadujete, neřadím. (Ale vlastně, když o tom tak přemýšlím, detox si ordinuje zejména ten typ lidí, který se živí sójovým masem, seitanem a pohankovými klíčky, a z toho se možná něco toxického opravdu uvolňuje!)

Tímto víceméně zdařilým oslím můstkem se chci dostat k detoxu jiného typu, detoxu elektronickému. Protože právě ten v naší domácnosti momentálně zuří zuřivou zuřivostí.

Začalo to tuším toastovačem. Jednoho dne to v něm zajiskřilo ještě podivněji než jindy, na několika místech pukl, vysypaly se z něj několikaleté spálené drobky a bylo po něm. Uložili jsme ho do místnosti, která na stavebním plánu našeho domu nesla hrdé pojmenování „hobby místnost,“ protože to asi zní lépe než „kumbál na krámy.“ A poměrně brzy jsme zapomněli, že jsme nějaký toastovač měli – žít se dá i bez něj poměrně pohodlně.

O pár dní později došla na konec své pozemské pouti i naše rychlovarná konvice. Byla to pravá veteránka a myslím, že jsme ji měli ještě coby bezdětní, takže nás její ztráta na chvíli zarmoutila. Mrtvý přístroj jsme přenesli do hobby místnosti a pohrávali si s myšlenkou na nákup konvice nové. Ale jak běžely dny a později i týdny, zjistili jsme, že ani konvici člověk nepotřebuje, protože na sporáku s novou varnou deskou si vodu v rendlíku ohřejeme skoro stejně rychle.

(Ano, ta varná deska je nová, protože ta stará se momentálně nachází v hobby místnosti. Detaily vědět nepotřebujete, věřte mi.)

V posledních dnech se nám ještě odlomilo několik méně potřebných součástí myčky, ale zatím funguje i bez nich. A taky začala dělat moc divné věci lednice, ale s F. jsme jí domluvili (detaily opět nechám vaší obrazotvornosti, snad bych jen zdůraznil, že důležitou roli při domluvě hrála dlouhá jehla na špíz).

Všechny výše zmíněné ústrky osudu jsem snášel se stoickým klidem, kvůli němuž jsem tolik obdivován. A ano, opravdu jsem je chápal jako způsob, jímž nám nějaká vyšší moc naznačuje, že bez řady spotřebičů se lze velmi dobře obejít.

Ale v posledních dnech jsem neklidný i já. Zcela nevhodně se totiž začal chovat kávovar.

(Naprosto nesouvisející P.S.: kdyby snad někdo z vás plánoval, že letos pojede do Anglie na některé z ohlášených vystoupení Fatboye Slima, mám pro vás mnohem levnější řešení. Zajděte k doktorce s tím, že vás bolí záda, a nechte se poslat na magnetickou rezonanci. Výsledek bude s koncertem Fatboye Slima zcela totožný: Ocitnete se polonazí v klaustrofobicky stísněném prostoru, i přes sluchátka uslyšíte hypnoticko-rytmické a pravidelně se měnící zvuky a nebudete si úplně jistí, kde jste a co přesně děláte).

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 komentářů u “Výzva k tanci?

  1. A nemůžou ty poruchy nějak souviset s tím, že jsi ty spotřebiče zmagnetizoval? Já si říkala, že je teď nějak těžký se s F. potkat, ale vůbec mě nenapadlo, že se od tebe prostě nemůže odtrhnout.

  2. psice: možná na tom něco bude, jsem skoro pořád pozitivně nabitý!

  3. baryk: škoda, že už nežije Jakub Arbes – o tvých komentářích by napsal nějaké romagneto!

  4. Nemám hobby místnost a některé věci mě opouštějí samovolně, jiné naopak cíleně. Ovšem magnetická renesance může být i senzace.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>