Bobr a krysa

Tedy, ač jsem po včerejšku maličko duševně rozčepýřen, snad nebude na škodu zplodit další textík, v němž alkohol hraje podstatnou roli.
To bylo tak. Vzhledem k tomu, že jeden z kolegů se rozhodl opustit řady našeho tak stmeleného pracovního kolektivu, odehrála se včera v jisté restauraci v centru Prahy rozlučková oslava. Začalo to tak nevinně…nejprve dorazil odcházející kolega, pak já, pak další spolupracovník a poté se v rozmezí několika málo pikosekund do té doby poloprázdná hospoda změnila v jeden jediný vír bouřící mladými a výkonnými jedinci. Kolik nás tak mohlo být? Dvanáct? Patnáct? Osmnáct? Nevím, matematika nikdy nebyla mou doménou.

Nudný start z časových důvodů snad raději přeskočím a jako mávnutím kouzelného proutku se přenesu řekněme do doby, kdy hodinky většiny z nás ukazovaly jedenáctou večerní. V tom čase už se útrobami proháněné nápoje začaly projevovat na mentálních pochodech většiny zúčastněných. Není proto divu, že v řadě z nás se probudila nikdy plně neusnuvší puberta. Vše začal jeden z méně s Guthem-Jarkovským seznámených kolegů. Hospodský šum rázem ustal, když k uším všech zúčastněných pronikla otázka „Máš jí prošláplou nebo tuhou?“, kterou adresoval velmi feministicky založené spolupracovnici. Až po několika vteřinách marných dohadů a planých nadějí většina osazenstva našeho stolu pochopila, že řeč v tomto případě nebyla o spolupracovničině ohanbí, ale o spojce u auta. Budiž.

Přesto mělo to nejlepší ještě přijít. Zmíněná kolegyně-feministka-radikální bojovnice proti sexismu zasáhla do probíhající debaty o ochlupených místech lidských těl přelomovou otázkou. „Jak můžete,“ ptala se a výhružně koulela očima, „nazývat něco tak esenciálně ženského slovem BOBR?? Vždyť je to slovo mužského rodu! To si neumíte vymyslet něco vhodnějšího?“ Sama později jistě seznala, jak fatálního pochybení se dopustila. Vzduch se rázem zaplnil výkřiky všech, kteří na nějaké vhodnější slovo připadli. „Což takhle nutrie?“ volal se zářícíma očima jeden z výtečníků. „Ne, lepší je krysa! Jen poslouchej, jak to zní – Holíš si krysu?“ hlaholil další. Prudká debata nakonec zůstala bez vítěze, ba ani můj kompromisní návrh „krtonožka“ nebyl přijat nadpoloviční většinou.

Co říci dál? Během dnešního dne pohled na naše pracoviště připomíná některou z méně veselých scén filmu Resident Evil. Zarudlé oči, klátivé pohyby a mrtvolný zápach.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

3 thoughts on “Bobr a krysa

  1. Já myslím, že není nad oslovení paní Humlová. To se už mockrát osvědčilo.

  2. Vida, na to jsme během naší sofistikované debaty nepřipadli. Děkuji za zajímavý tip:-)

  3. A co takhle paní z přízemí?:DD takovou přezdívku dostala včera

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>