Jedna z mnoha oáz

Kde jinde dát spočinout unavené duši?

Včerejšek byl tak trochu, jak jen eufemisticky zaobalit, hektický. A tím jsem nechtěl říci, že bychom v práci hekali. Tedy, někteří hekají a jiní halekají, ale to už se zaplétáme. Každopádně je hezký a hřejivý pocit být při tom. Při čem? Však víte.

Nicméně únava strašlivá mě klížila, když jsem se plížil vstříc bytu. A když to už už vypadalo, že mě rozklíží úplně, setkal jsem se v bytě s kamarádem-právníkem a bez dlouhých debat vyrazili na pivo.

Kam? Gulliver se přímo nabízel. Slovenská kráska si hrála s páčkami od pípy tak lascivně, že jsme se málem nechali zlákat. Ale zůstali jsme u sledování přes výlohu. O dům dál, s nadsázkou řečeno: U Trakaře bylo tak prázdno a smutno, že jsme se rozhodli dovnitř nevkročit. O další obrazný dům dál to však byla jiná a my si s hrdostí v srdci a radostí v očích mohli připsat další čárku do kolonky „nově objevené dobré hospody.“

U Rozjetý žáby. Klady: obsluha, dobře vybíraná muzika, jedenáctka Svijanský Máz za 20 korun, a především zadní místnůstka s gaučem. Tu bych vám přál zažít! Asi dva metry na metr a půl, na zdech namalované pancéřování, na stropě ventilační roura a k ní přivázaný starý vysavač (který se nápadně podobá tomu starému vysavači, který jsem před časem položil ke kontejneru), miniaturní stůl, a především gauč, který ani není moc zavšivený a je tak pohodlný, že se to běžnými mluvnickými prostředky ani nedá vyjádřit.

Dali jsme tři pivka a probrali vše, co tak probírají dva kamarádi, kteří spolu bydlí, a když se náhodou nevidí v bytě, vidí se v hospodě. Pak jsme oba konstatovali vznik únavy a přesunuli se zpět na byt tak, abychom už v jedenáct usínali.

Mám důvodné podezření, že jsme U Rozjetý žáby nebyli naposled. I když jsme se ráno s kamarádem-právníkem shodli, že Svijany poněkud nabouraly naši střevní mikroflóru.

Ale to je všechno jenom o zvyku.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

14 thoughts on “Jedna z mnoha oáz

  1. Svijany mi vždy evokovaly "svíjet se". Vidím, že mne má intuice zase jednou nenechala na holičkách!

  2. Mek Bílová: a jestli se nepletu, tak tenhle pivovar patří Jiřince Bohdalové!
    btw: kdo z vás byl návštěvník číslo 66666?

  3. já byla 66660. to je taky hezké a zasloužím si nepochybně odměnu :-)

  4. TN: to je pravda! můžeš se mnou do kina a pak mi koupit pivo:-))

  5. anebo jinak: já s tebou půjdu do kina a za odměnu koupíš pivo ty mně!

  6. TN: to se mi nějak nechce líbit…mně připadá, že na tom prodělám (minimálně) jedno pivo:-))

  7. na to jestli se ti to líbí nebo ne, se tě nikdo neptal :-) a jen jedno pivo je opravdu dost nereálné

  8. Svijany jsou nejlepší,vždy když jedu na víkend do ráje,tak si nakoupím do zásoby…

  9. TN: tak v tom případě to asi budem muset odpískat:-)
    dalimil: jo, věřím, sám je mám rád. jen u mě nejsou častým hostem, a pak to dopadá všelijak…

  10. a kdeže je ta skvostná hospa,rád bych popil…

  11. dalimil: no, to já právě nemůžu říct, to by tam začali chodit všichni:-)) ale skuteční zájemci si to jistě snadno dohledají:-)

  12. no nevím jestli bohdalce, rodina jedné mé liberecké kamarádky ho buď vlastní nebo řídí.. což mi evokuje tu vtipnou historku o zvláštním kufříku a spečeném milionu. možná někdy na mém blogu..

  13. Lobo!!
    "Vaše zbraň má na boku napsáno Replika. Moje tam má
    napsáno Desert
    Eagle .44." Schválně, z kterého filmu to je? :-)
    Nenapínej mě! :o )))

  14. lojer: na tvém blogu? chá chá, to je dobrý joke:-)
    F.: no dobrá, dobrá…Podfu(c)k :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>