Proč je dobré brát úplatky

Neplesejte na mysli!

Maturitní ples a den svatého enimena v jednom dni? Inu, to by mohlo být zajímavé. V osm večer se střetávám s tommaserem před maloměstskou sokolovnou. Oba máme malý problém. Nemáme lístky. Věříme ale ve svůj osobní šarm.

„Dobrý den, nám měl kamarád přivézt lístky, ale nepřijel a nebere nám telefon, nemůžeme se nějak domluvit?“ lísáme se ke dvojici pořadatelů u vchodu. Jsou struční, úseční a nepříjemní. Ne. „Ale no tak, koukněte, každýmu vám dáme kilo,“ začínáme smlouvat. Setrvávají v odmítání a dokonce nám začínají tykat, což nás nepříjemně rozladilo. Co teď?

Několik kolemjdoucích kamarádů si vyslechlo naše trable a přislíbili pomoc. Planě. Až tommaserovo Ptáčátko zaúřadovalo. Ta milá dívka za námi poslala jednoho z gymnaziálních pedagogů. Jednoho z těch, se kterými si tykáme. A ten prostě dveřníkům přikázal, ať nás pustí. A hezky zadarmo. Viděl jsem, jak se jim zkřivily ksichty.

A pak už to začalo. Enimen, sweetest, lojer se svou Sweetheart, dosud neblogující kamarádka Petzka se svým Pavlem, kamarád-právník se svou Evičkou, tommaser, jeho sestra Filomena a mnozí další. Zábava jak má být. „Jé, tobě to sluší! Jdeš dneska za šlapku?“ vysekával tommaser marné komplimenty jedné své známé. „Ty vole, podívej se támhle na tu Adamsovou,“ stočil vzápětí řeč a mou pozornost nasměroval na výrazně černo-rudě-bíle nalíčenou dívku. „Tu bych rozpůlil! Třeba by jí z kundy vylít netopýr!“

Je to zkrátka básník.

Nastalo období divokých panákových bouří, hlasitého hulákání, mátožného tance a pořizování neuvěřitelných fotografií. Místy se lidé naším směrem dívali až pohoršeně.

Jak už jsem si v poslední době zvykl, krátce po půlnoci jsem otočil kormidlem dějin směrem k domovu. Nutnost být v neděli v práci je ubíjející.

Dnes ráno jsem cestou v autobuse měl několikrát pocit, že se blíží katastrofa. A na úplný závěr vám přiblížím, jak zněly první věty, které jsem si v práci vyměnil s kolegy partiovkou, endjim a davidem.

L: „Ty vole, mně je blbě. Včera jsem se trestuhodně opil.“
D: „To já jsem se opil po zásluze!“
P: „Já jsem se opil a zkouřil.“
E: „Vidím, že se svým běžným dvoudenním ožíráním se tady nemám šanci…“

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

7 thoughts on “Proč je dobré brát úplatky

  1. enimen: no, já jsem se oproti svému předsevzetí taky v tomhle směru nedržel zpátky…

  2. proč mám vždy po přečtení lobova blogu pocit, jako kdybych místo těch mých svinstev, o kterých píše, kupříkladu vysochal sochu…???

    už potřetí dnes vychrchlávám krvavé hleny…

  3. ale já je fakt vychrchlávám!
    pokud enimenova tetička poruší poruší lékařské tajemství – dozvíte se detaily…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>