Něco o lásce

Pavle Dobeši, pomoc!

Jestli si myslíte, že dnešní titulek a perex nějak souvisí s tím, co se bude dít dál, tak jste se stali obětí mého promyšleného ďábelského klamu. Muhehé. I když…

Kamarád-právník odjel na školení do Brna. O tom, jak hlubokou důvěru ve mě chová, svědčí nejlépe fakt, že svou Evičku nechal klidně dál přespávat v mém pokoji. Ale moje srdce je čisté a moje úmysly rovněž, takže v tomto ohledu může být naprosto klidný.

Já ale naprosto klidný nejsem. Protože mi kamarád-právník poslal smsku: „Tak to je paráda! Bydlíme si na hotelu, v bedně tu mám Eurosport i nějakej lehkej pornokanál, je tu i pokojovej bar s chlastem, všechno na účet advokáta, bomba!“ Ach, kdybych byl býval odhodil své morální zásady, také jsem se mohl pokusit vystudovat práva a teď se povalovat někde v Brně a pocucávat scou VAT-69 (to není bouchačka! A není to ani můj vtip, před mnoha lety jej použil slavný spisovatel San Antonio, o kterém pravděpodobně většina z vás nikdy neslyšela).

Kamarád-sklář mi zase psal pozvánku na ďábelskou oslavu dalšího vysokoškolského titulu jeho přítelkyně. Bohužel jsem se s těžkým srdcem kvůli pracovním a jiným povinnostem nezúčastnil, ale možná to bylo dobře. Dnes ve 13:26 mi totiž od něj přišla smska „Sbohem, Stello Artois i ostatní alkohole! Takhle jsem se nanevožral snad od patnácti…A zrovna teď mám za sebou první tři dnešní kroky!“

Já fakt nevím, co mi zlepšovalo náladu, když ještě smsky nebyly vynalezeny. Á, už si vzpomínám – omalovánky a nekvalitní erotické časopisy na novinovém papíře. Když už jsme u té erotiky – pamatujete si, kdy jste poprvé oficiálně slyšeli slovo „kozy“ v jeho ňaderném významu? Nemyslím od kamarádů nebo opilého tatínka, ale třeba v televizi. Já si to pamatuji úplně přesně. Bylo mi sedm let a s maminkou a tatínkem jsem se díval na jakousi televizní inscenaci s Leošem Suchařípou, jehož jsem se tehdy bál.

A Leoš svou pověstnou dikcí, v jedné scéně basově zakrákoral „Vhona mhá thak sthrašnhě khrásný khozy!“ A já se děsně zastyděl, to si pamatuji, neb jsem se obával, že se mě rodiče budou vyptávat, co to slovo znamená, a já jim to budu muset trapně vysvětlovat.

Ale nikdy se mě nezeptali.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

19 thoughts on “Něco o lásce

  1. Někdy člověk potřebuje slova jiného člověka, aby se mu v hlavě propojilo a rozsvítilo! Leoš Suchařípa je Igor! Ano, bháne! Jizvy po sešívání má jistě dovedně zamaskované, ale ta dikce, ta DIKCE!

  2. asTMA: Jo. A ještě mi vyčítala, že nejsem katolík.

  3. A být katolík možná taky ne – ale tím už si tedy nejsem tak jistá.

  4. V kterým bydlí hotelu? Mám VIP lístky na ohňostroj a nemám s kým jít.Třeba by šel… ;o)

  5. F.: no, to nevím, a stejně se dnes po obědě vrací do Prahy:-)

  6. Máme. Strašně moc. Nepočítaně. A proč se jako ptáš? :o )

  7. To je asi nějakej cajzlovskej vtípek,co? Chachacha ;o)

  8. F.: to už bych rovnou mohl uvěřit, že tam máte třeba autobus! a to vím od Bennyho, že to není pravda:-))

  9. Autobus nemáme, nakupujeme v Jednotě a chodíme v teplácích. Takové už je Brno! :-) )) (a za ten zbytečný, prázdný, předchozí komentář se omlouvám, Brňáci ani psát neumí)

  10. Lenko, děkuji ti, i mezi Asiaty se občas najde takto pravdomluvný klenot:-)))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>