Pošťačka mi zachránila život!

Pondělí. V dobách minulých pro mě – a věřím, že i pro většinu populace – mělo toto slovo dosti depresivní význam. Ale dnes tomu tak není, protože zatímco vy všichni pracujete nebo sedíte ve škole, já se povaluji doma, naslouchám sexy hučení svého nového kompjútru a spřádám nekalé plány. Miluju volné pondělky!
Asi už vás tím unavuji, ale včera pozdě večer mi přišla sms od Té Pravé. Nebudu citovat přesně, ale jejím nosným tématem bylo sdělení, že kamarádky Té Pravé jsou s inteligencí na štíru. Nic víc. Ať jsem se snažil sebevíc, nebyl jsem s to pochopit, co se básnířka pokusila říci a upřesnění jsem se nedočkal.

Vzhledem k povaze našeho vztahu-nevztahu jsem začal mít maličko paranoidní vize. Sděluje mi Ta Pravá, že si některá z jejích přitroublých kamarádek pustila pusinku na špacír a mluvila o nás s nevhodnými lidmi? Třeba s tím ozbrojeným poloopem, se kterým Ta Pravá žije? Usínal jsem v obavách, že mě probudí zvuk zvonku, a až sejdu otevřít vchodové dveře, bude za nimi stát zmíněný hošan a ukáže mi, jakou paseku natropí kulka, vystřelená z Desert Eagla z bezprostřední blízkosti.

V půl deváté ráno mě zvonek vážně vzbudil. Smířen se vším jsem seběhl schody a otevřel dveře. K mému překvapení za nimi stála blond pošťačka jen o málo starší než já a domáhala se podepsání dokladu o převzetí jakéhosi rekomanda. Když jsem tvořil muří nožku, uvědomil jsem si společenskou nevhodnost svého oděvu. Jsa zvyklý spát jen spoře oděn, stál jsem nyní před onou půvabnou postiliónkou toliko v miniaturních trenérečkách a tričíčku. Však se také půvabné ženě v modrém touhou rozšířily zorničky.

Víte, během víkendu jsem nedělal pomalu nic jiného, než že jsem odrážel posměšky kamarádů, zdůrazňujících fakt, že mi dala košem šestnáctiletá Ta Nová. Není divu, že se to podepsalo na mém duševním stavu. Tím snad mohu omluvit, že jsem pošťaččino vzrušení přehlédl a nepozval ji pod nějakou průhlednou záminkou na pár chvil do bytu. Jen jsem popadl dopis a noviny a zamířil zpět do postele. Příliš pozdě mi došlo, jaká šance mi utekla mezi prsty:-)))

Až to zítra budu vyprávět Té Pravé, jistě bude smíchy slzet. No…ne, radši jí to vyprávět nebudu. Hlavně si musím nechat vysvětlit ten tajemný vzkaz. A teď počkejte, někdo zvoní…

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 thought on “Pošťačka mi zachránila život!

  1. Tí pravé rozumím – moji přátelé jsou také s inteligencí na štíru. kill em all.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>