Gotcho, smekám!

Jak bys asi řekl ty sám: Velkej respekt!

Ale o tom až o něco později. Teď bych se vám rád svěřil se svým truchlivým zážitkem z nedělního rána. Takřka s úsvitem jsem vstal, oloupal ze sebe vrstvy zaschlého potu, došel se osprchovat a vyrazil směrem zaměstnání. Jestli si myslíte, že jsem přitom sršel pozitivní energií, tak mě asi čtete málo pozorně.

Inu, před naším celkem ošklivým domem stojí celkem krásná novostavba, kde bydlejí sami luxusní lidé. A já jsem stále ještě cedil mezi zuby pochmurné výrazy, když se na jednom balkóně v prvním patře novostavby otevřely dveře. Koukem oka jsem zahlédl, že z nich na prostorný balkón vystupují dvě dívky, které nelze popsat jiným slovem než (raddar promine) micinky. V rozeplých župáncích. V rozeplých župáncích, které si ihned ladně sundaly a jen v jakémsi okem takřka nezachytitelném prádélku usedly do křesílek a začaly se slunit. To už jsem neviděl koutkem oka, ale takříkajíc širokoúhle, protože dobré vychování ve mně opět jednou prohrálo svou marnou bitvu s vychováním špatným. A v ten okamžik, přátelé, jsem pochopil rozdíl mezi patriciji a plebejci.

Nu což, utřel jsem si volně visící slinu a vydal se tvořit hodnoty.

Ještě bych chtěl říci, že ty davy velmi úsporně oblečených žen, které neustále potkávám (god bless Praha!) mají na mou nejen pracovní morálku vliv velmi, ale velmi rozkladný. Ale mně to nevadí, to je nutno podotknout.

A teď snad konečně dovysvětlím, co jsem myslel dnešním titulkem a perexem. Včera po práci jsem se nechal zlákat k návštěvě podniku, který právě gotcha tak proslavil – Celnice. Byl jsem tam poprvé, ve společnosti partiovky, našeho kamaráda Jiřího a jeho milé Terezky.

Hned se mi tam zalíbilo. Zahrádka pod úrovní okolního ruchu, takže byť pár metrů od vozovky a kolejiště, je celkem klidná a milá. Staropramen výborný. Nakládaný hermelín, který si dal partiovka, byl prý velmi řádně uleželý. Ale hlavně a především, jedna z místních číšnic, naštěstí ta, která k našemu stolu chodila nejčastěji, se mi zazdála být natolik úžasnou, že jsem ve svém žebříčku číšnic dopustil menší zemětřesení.

Kdybych měl volit, zda je číslo 1 ona nebo slovenská polobohyně od Gullivera, musel bych se sakra rozmýšlet. A nakonec bych stejně nevěděl. Ale, gotcho, opravdu nechám za takovouto inspiraci děkovat.

Jen jestli je všechno z psychologického hlediska v pořádku. Ale já myslím, že zálibně pokukovat po krásných dívkách, které vám kdykoliv přinesou pivo nebo oběd, v pořádku určitě je.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

20 thoughts on “Gotcho, smekám!

  1. A vůbec…co Vysmívaná paní? Taky úsporně oblečená? ;o)

  2. F.: zaplaťpámbu nepříliš! a posadil jsem ji co nejdál od sebe, takže jsem v relativním bezpečí:-)

  3. je teoreticky možné, že bychom už o víkendu mohli navštívit jednu zbrusu novou dobříšskou hospodu, tedy jestli nám na ni ti oškliví úředníci dají štempl..:-)

  4. lojer: ale to je krásná představa! a copak tam bude za pivko, už je rozhodnuto? víš, co je zbožným přáním nás všech:-)

  5. Karl: to by nebylo od věci, aspoň bych se přiblížil realizaci tvého slavného loveckého úskoku!

  6. lojer: staropramen není zlý (věřím, že by byl doprovázen Stellou a Hoegaardenem), ale přeci jen…
    týna: my se nebráníme nikomu:-)

  7. Hmm, že bych navštívil Lobovo maloměsto? To by byla pro něj dobrá šance být v hospodě dříve než já.:-)

  8. enimen: o iném kafi takřka není pochyb:-)
    Jura: stejně bych tě ze slušnosti nechal přijít prvního:-)

  9. Sejdou se v hospodě tři šéfové světoznámých pivovarů:
    Heinekenu, amerického Budweiseru a třeboňského Regentu.

    První si objednává: "Dám si Heineken, protože je vyroben z těch nejlepších surovin".
    Američan říká: "Dám si Bud, protože je prostě nejlepší na světě!".
    A Jamon: "Já si dám Colu".

    Ostatní dva se na něj tázavě podívají a ptají se ho:
    "Vy si nedáte pivo?!?" Jamon jim odpoví:
    "Když si nedáte vy, tak ani já nebudu …"

  10. Pavel: ano, takhle je ten vtip ještě mnohem vtipnější:-)

  11. Až zahlédneš děvčata od naproti, nezoufej!Až se ti v domě přes ulici zase zjeví dvě spoře oblečené nimfičky, zkus zavolat 605 173 686. Je dosti pravděpodobné, že jedno z těch děvčat se jmenuje Kateřina, a ty teď máš její telefon, to druhé asi bude Petra. Petra je volná, Kateřina zadaná, ale kdo ví…

    S láskou Drzoun

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>