Jak vyléčit nastuzení během tří hodin

Všechno je to otázka sebekontroly! Angína tu není!

Víte, včera večer jsem se o svoje, ach tolik chatrné, zdravíčko, trochu obával. Měl jsem pocit , jako by mnou začínala cloumat horečka a před očima mi vyvstávaly fialové elipsy, což se mi nestalo od jednoho obzvlášť vypečeného souboje s lahví absintu.

Nepřidal mi ani fakt, že krátce před skončením pracovní doby mi zatelefonovala bývalá šéfová z Kavčích Hor. Prý jestli bych se k nim nechtěl na dva týdny vrátit, protože můj nástupce si hodlá vzít dovolenou (neslýchané!) a nikdo jiný jeho práci zastat nedokáže. Už dlouho jsem se tak s chutí nezasmál.

Nicméně. Chvíli jsem si pohrával s myšlenkou, že se uložím do peřin a ponořím do četby, ale nestalo se tak. Krátká výměna názorů s enimenem skončila tím, že jsme se ocitli v gotchou proslavené Celnici. Společnost nám dělali ještě partiovka, František, kamarád-právník a jeho Evička. Vetřeli jsme se ke stolu, kde zjevně probíhal sraz absolventek dívčí školy, maturitní ročník 1934.

Dámy chvíli dělaly, že neslyší naše řeči o obskurnostech, ale během asi dvaceti šesti minut zaplatily a nechaly nám svůj stůl na pospas. A tak jsme mohli probrat, zda půjde František pracovat na maloměsto (možná ano), zda začneme s enimenem a partiovkou vydávat vlastní časopis (možná ano), zda kamaráda-právníka vyhodí z nové školy (zřejmě až za rok) a spousty dalších a dalších záležitostí, které hýbou současným světem.

A náhle, jakoby zázrakem, když jsem s číšníkem zase jednou měnil plnou sklenici za prázdnou, ze mě všechno nastuzení spadlo a já se stal absolutně zdravým. Haleluja, džízs mě miluje!

Takže okolo jedenácté hodiny jsem Celnici opouštěl vysloveně s dobrým pocitem v kostech i žaludku. Jen dvě věci mě mrzely: že jsme se opět nesetkali s gotchou (přítomen byl však jeho kumpán Davídek) a že absentovala i ta krásná servírka. Ale člověk nemůže chtít všechno.

Nebylo to dneska takové nějaké smutné?

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

21 thoughts on “Jak vyléčit nastuzení během tří hodin

  1. spíše veselé, vyloudilo to úsměv na mé tváři:o)

  2. jarmilka: vážně? tak to snad ani smutný příběh napsat neumím:-)

  3. myslím, že asi ne. Jak tak čtu tvé články, tak bych se asi smála, i kdybys psal o tom, jak vyhořela dětská školka… (blbej příklad)

  4. A to by mohla být krásná řetězovka, že by každý svým stylem popsal vyhoření školky… Zejména na JVjr verzi bych byl zvědav.

  5. Nemoc byla jen zrcadlením vzduchu, iluzí … a byla rozpustná v etylalkoholu :)

  6. jarmilka: vyhoření školky ale veselé je!
    P~O: když já řetězovky nerad…
    Mamed: pohá fata morgana…captaina morgana?

  7. lobo: právě proto jsem psala, že je to blbej příklad… :o )

  8. to kdyby vyhořelo muzeum ve Kbelích, to bych plakal!

  9. Pane Lobo, doporučuji Vám dle jistých indícií navštívit adresu: Bořivojova 86 dvůr, P3 Žižkov a na P. narozkách mi dát vědět, co jste našel.
    S pozdravem Váš věrný spoluopiječ

  10. jamon: Beztak Regenta… co jinýho by tam tak moh najít…nuuuda :o )

  11. jamon: když bude čas, vyzkouším!
    F.: nerouhej se!

  12. Ona angína byla zjevně nemilosrdně vypálena… proto když na vás lidi něco lese, tak hurá do lihu…:-)

  13. je to léty osvědčené…a ještě pro jarmilku: někteří lidé jsou opravdu necitelní až běda!

  14. ja si rikala, ze mi ta Borivojova 86 neco rika… pruchod je tam temny…

  15. venika: no já se tam snad půjdu opravdu podívat:-)
    jamon: odpusť jí, je z Asie:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>