Hladina kocoviny nula

Páteční pokračování nekonečného příběhu jménem Život s ethanolem proběhlo bez většího vzrušení a bez následků. Aspoň u mě, enimen by se zřejmě vyjádřil jinak.
Nějak jsem neměl v úmyslu se včera opít, takže jsem se držel zpátky. Dle očekávání jsem se s enimenem a Jamonem setkal na koncertu kapely Vychcaná Pixla a dle očekávání byl kulturák plný čtrnáctiletých holčiček, které jsou ještě natolik naivní, že muzikanty z Pixly považují za svoje sexuální idoly. Pro životem ošlehané bloggery samozřejmě dosud nemají pochopení:-)

Nevím, já mám k téhle kapele neutrální vztah. Rád si je poslechnu, ale nedá se říci, že bych se jejich tvorbou cítil nějak zásadněji osloven. Takže tak půlku koncertu jsem strávil v sále a druhou půli u baru, ovšem ve velmi pomalém konzumním tempu, takže není divu, že když jsem před půlnocí odcházel, moje konto zatěžovaly toliko čtyři pivka a jeden panáček. To enimen, který se v poslední době rozpomněl na svou kdysi slibně vyhlížející kariéru mladého alkoholika a rozhodl se na dny zašlé slávy navázat, si dopřával mnohem víc. Nepočítal jsem mu to, protože kromě doby, kdy jsme před kulturním domem společně osvěžili plíce troškou THC, jsme se pohybovali každý v jiné společnosti, ale jistě vím, že s plným panákem v ruce a šťastným výrazem na tváři kolem mě proběhl mnohokrát.

Cestou domů jsem cinkal jak zbloudilá ovce, neb Jamon mi vycpal všechny kapsy a záhyby oblečení lahvemi vlastnoručně uvařeného piva. Abych se proti zvukům do sebe narážejícího skla obrnil, ještě jsem se stavil ve svojí nejmilejší hospodě. Vzhledem k pokročilejší době tu už byli všichni poněkud bez sebe, včetně obsluhy. Přisedl jsem tedy k několika zcela ožralým kamarádům, nechal si zcela ožralým číšníkem donést pivko a pocvičoval se v nezávazné konverzaci na úrovni.

Doma jsem byl v jednu hodinu, dost mě zaskočilo, že bratr-opilec už spočívá ve svém loži a spokojeně spí. Posledním zpestřením dne byla ledová sprcha, neboť rodičové mi vyplýtvali teplou vodu.

V důsledku včerejší zdrženlivosti je mi dnes na sobotu nezvykle dobře. Hurá! Takže využívám toho, že internet mám o víkendu zadarmo a stahuji kvanta výtečné muziky a něco pochybných snímků:-) Prostě sobota jako vymalovaná.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 thought on “Hladina kocoviny nula

  1. byl to zkrátka večer plný teologických paradoxů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>