Se sudem na zádech

To se to vandruje, ó jé!

Ten pátek, ta radost, cítíte to taky? Hodiny utíkají v porovnání například s takovým pondělkem nadzvukovou rychlostí, úsměv na oparem zohavené tváři, dobrá nálada, ráno si do batůžku balím pár nezbytností a pětilitrový soudek Jamonova piva coby společný dar mě a F. pro jejího tatínka, a za pár desítek minut (nadsázka) už se vsoukám na nepohodlné autobusové sedadlo a vydám se, jak by řekl Ivan Mládek, za děvčicou do Brna.

Ale ještě včerejší večer nesl všechny znaky jakéhokoliv jiného večera. V bytě jsem se povaloval asi do čtvrt na deset, pak Jenda přišel z práce, v Irské bylo plno a strašně zahuleno, tak jsme šli nazdařbůh a objevili celkem krásnou novou hospodu, zařízenou ve stylu Formule 1, se slušným pivem neslušné značky a levnými hotovkami.

A ani nevím, zda má smysl tu vypisovat něco z našich debat, protože jsme se bavili o ženách, alkoholu a počítačových hrách, zejména X-Comu.

„Tak mě ta moje představila rodičům. Nejvyšší čas se s ní rozejít,“ zubí se Jenda, ale nemyslí to vážně. „Její táta se mě ptal, jestli bych dokázal vypít třeba i deset piv, chá chá,“ sm ěje se nevesele a já se směju s ním, protože večírek, kdy si nedá aspoň dvacet tři kousků, považuje Jenda za promarněný.

Nastínil jsem mu své obavy z toho, že během víkendu pravděpodobně budu nucen vypít větší než smrtelné množství slivovice, ale společně jsme pak uznali, že není čeho se bát. „Ty vole, dyť děda nás slivovici učil pít asi od dvanácti let, zajímalo by mě, jestli jí někdo na maloměstě uměl pít takhle brzo,“ říká Jenda a já musím jen doplnit, že například takový tuzemský rum nám tatínek po lžičkách dával ještě od předškolního věku, abychom během prázdninových pobytů v kempech nechytli úplavici.

„Mám teď dost krizi v X-Comu dvojce,“ vrací se Jenda k naší kultovní hře, kterou dokážeme hrát pořád dokola. Pokud by někdo od vedlejšího stolu následné dialogy poslouchal, stejně by se v nich asi moc neorientoval, protože padala samá slova typu Mločák, Kybožák, Chlapoň, Krabižník, Soničák, Pamozek, Synomík atd. atd. Krásně jsme se pobavili a znovu se shodli, že ten člověk, co X-Com dvojku přeložil do češtiny, by zasloužil postavit sochu, protože už tak vynikající gamesu postavil do ještě vynikajícnějšího světla.

A pak přišel čas nechat si zdát o ženách, alkoholu a gamesách.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

19 thoughts on “Se sudem na zádech

  1. Bez obav. Slivovice je již drahnou dobu minulostí…

  2. ripkiJediná hra, který jsem kdy propadla totálně nehorázným způsobem, byla logická Fish Fillets. Tehdy jsem chodila z práce dřív a letěla domů, abych udělala další level. Nedohrála jsem jí do konce, což bych možná mohla ještě napravit… když nad tím tak přemýšlím… vlastně jí mam tady v práci taky… hm… jdu na to… ;)

  3. Linet: závislost je krásná vlastnost:-)
    TN: sonický kanón, případně sonický granát. obé se zkráceně nazývá soničák:-)

  4. kanón nebo granát, stejně je to zkurv, má si dělat prdel z vlastního jména! a basta!

  5. Linet: závislost je krásná vlastnost:-)
    TN: sonický kanón, případně sonický granát. obé se zkráceně nazývá soničák:-)

  6. TN: to už bylo "sonic" i v originále, ale dobrá, tvou výtku předám do Microprose:-)

  7. J’ai jeté dans le noble feu
    Que je transporte et que j’adore
    De vives mains et même feu
    Ce Passé ces têtes de morts
    Flamme je fais ce que tu veux
    Le galop soudain des étoiles
    N’étant que ce qui deviendra
    Se mêle au hennissement mâle
    Des centaures dans leurs haras
    Et des grand’plaintes végétales
    Où sont ces têtes que j’avais
    Où est le Dieu de ma jeunesse
    L’amour est devenu mauvais
    Qu’au brasier les flammes renaissent
    Mon âme au soleil se dévêt
    Dans la plaine ont poussé des flammes
    Nos coeurs pendent aux citronniers
    Les têtes coupées qui m’acclament
    Et les astres qui ont saigné
    Ne sont que des têtes de femmes
    Le fleuve épinglé sur la ville
    T’y fixe comme un vêtement
    Partant à l’amphion docile
    Tu subis tous les tons charmants
    Qui rendent les pierres agiles
    Je flambe dans le brasier à l’ardeur adorable
    Et les mains des croyants m’y rejettent multiple innombrable-ment
    Les membres des intercis flambent auprès de moi
    Eloignez du brasier les ossements
    Je suffis pour l’éternité à entretenir le feu de mes délices
    Et des oiseaux protègent de leurs ailes ma face et le soleil
    O Mémoire Combien de races qui forlignent
    Des Tyndarides aux vipères ardentes de mon bonheur
    Alcools
    Et les serpents ne sont-ils que les cous des cygnes
    Qui étaient immortels et n’étalent pas chanteurs
    Voici ma vie renouvelée
    De grands vaisseaux passent et repassent
    Je trempe une fois encore mes mains dans l’Océan
    Voici le paquebot et ma vie renouvelée
    Ses flammes sont immenses
    Il n’y a plus rien de commun entre moi
    Et ceux qui craignent les brûlures
    Descendants des hauteurs où pense la lumière
    Jardins rouant plus haut que tous les ciels mobiles
    L’avenir masqué flambe en traversant les cieux
    Nous attendons ton bon plaisir ô mon amie
    J’ose à peine regarder la divine mascarade
    Quand bleuira sur l’horizon la Désirade
    Au-delà de notre atmosphère s’élève un théâtre
    Que construisit le ver Zamir sans instrument
    Puis le soleil revint ensoleiller les places
    D’une ville marine apparue contremont
    Sur les toits se reposaient les colombes lasses
    Et le troupeau de sphinx regagne la sphingerie
    A petits pas Il orra le chant du pâtre toute la vie
    Là-haut le théâtre est bâti avec le feu solide
    Comme les astres dont se nourrit le vide
    Et voici le spectacle
    Et pour toujours je suis assis dans un fauteuil
    Ma tête mes genoux mes coudes vain pentacle
    Les flammes ont poussé sur moi comme des feuilles
    Des acteurs inhumains claires bêtes nouvelles
    Donnent des ordres aux hommes apprivoisés
    Terre
    Alcools
    O Déchirée que les fleuves ont reprisée
    J’aimerais mieux nuit et jour dans les sphingeries
    Vouloir savoir pour qu’enfin on m’y dévorât

  8. Linet: člověk, který má rád počítačové hry, je nutně dobrým člověkem!

  9. Mločák, Kybožák, Chlapoň, Krabižník, Soničák, Pamozek… někde jsem tuhle verzi češtiny viděl, ale nemůžu jí sehnat… nemáte někdo nějaké stopy o jejím výskytu?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>