Tak tomuhle baru já tleskám

K nevíře.

Máme s kamarádem-právníkem takové explorační období. Chce se nám nacházet nové hospody, a než chodit do těch starých, to radši vybereme z mrazáku v samoobsluze nonstop poslední lahvové Stelly a vyžahneme je doma, v leže na posteli.

I včera jsme se vydali do ulic s objevitelským leskem v očích. Jenže Vršovice nás zklamaly, či spíše ta jejich část, do které jsme měli namířeno. „To je hrozný, na maloměstě nám stačí nejmilejší podnik a minigolf, a tady v Praze je hospod tak moc, že je to málo!“ mudrovali jsme, když jsme nahlíželi do oken jednotlivých dosud neznámých hospod a posléze se od nich s potřesením hlavy zase odvaceli.

Peklo. Když už jsme našli volnou hospodu, nelíbila se nám. Když se nám nějaká líbila, byla po strop našlapána hosty. A když náhodou bylo v hospodě volno a vypadala dobře, byl na čepu gambrinus, nad kterým my tradičně pohrdlivě odfrkujeme. „Tak snad skočíme na tramvaj a dojedeme na Mírák, kašlem na objevování a půjdem do Žlutý pumpy,“ řekl jeden z nás a ten druhý přikývl.

Žlutá pumpa už na dálku zlověstně rezonovala řevem spokojených zákazníků. Přesto jsme nakoukli dovnitř, ale kdepak. Tady nám pšenka nepokvete, ani chmel. Co další legenda, otřesná putyka U Dandů? Nakukujem okny, ale je to zlé. Maximálně bychom si mohli přisednout ke stolu, u kterého sedí jen jeden člověk, ale i přes špinavé sklo a zažloutlou záclonu je zřejmé, že tento host se v posledních měsících věnuje hygieně jen velmi úsporně, a navíc že se možná v nejbližších minutách ocitne obsah jeho žaludku na ploše stolu a v blízkém okolí. A u toho být nemusíme, shodujeme se.

A už pomalu ztrácíme naději a skoro se noříme do proslaveného Nonstopu ve Slezské, když nás upoutá vývěsní štít se sklenicí Hoegaardenu. Lezem dovnitř. Barpult a všehovšudy čtyři stoly, v pořádku. Pět hostů o průměrném věku osmnáct let a průměrné hladině alkholu v krvi 1,5 promile. Strašně řvou. Jediný, kdo je usměrňuje, je barman, který je odhadem asi o dva roky starší a v krvi má odhadem o promile víc. „Můhůžhu vhám nhabhídnout phhivo?“ volá směrem k našemu stolu, jeho artikulace je rozvolněná a místo očí má opilecké štěrbiny. Kýveme a dostáváme Stellu a Hoegaarden (hádejte, kdo co) za velmi přátelské ceny.

Sedíme, hovoříme, a nasáváme atmosféru a pivo. Dva mladíci se otřesně potácejí, čas od času rozbijí skleničku, vzájemně řvou nadávky na oblíbené fotbalové mužstvo toho druhého, a děsí se toho, co bude zítra ve škole. Jedna dívenka mluví střídavě italsky a anglicky, druhá jen mlčí a kouří jedno cigáro za druhým. Osamělý mladík na baru cucá mojito a do žádné z debat se nezapojuje. A barman se šťastně usmívá, na dva rozhádané mladíky občas vychrlí nějakou obscénní nadávku, v televizi běží přehlídka nejhorších klipů z počátku osmdesátých let, a všichni jsou šťastni.

Časem všichni krom barmana odcházejí domů psát úkoly, já a kamarád-právník objednáváme další a další, a barman se rozhoduje si s námi povídat a oblažovat nás různými opileckými postřehy. Zkrátka nádhera. Při první návštěvě takový podnik zavřít, to je, myslím, hezký úspěch.

Dnes je mi překvapivě dobře, takže: Víkende, pojď do mě!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

19 thoughts on “Tak tomuhle baru já tleskám

  1. Jaruška se udusila,
    Jaruška už nežije,
    při orálních orgiích
    jí zaskočila spermie.

  2. Anebo:
    Kouzelník na peróně
    ožralej jak kára,
    začaroval bábě kundu
    a zmizel jak pára.

  3. A do třetice:
    Můj otec je idiot,
    ale já jsem větší,
    můj syn proto vyžaduje
    maximální péči.

    No není to nádhera?!

  4. Děkuji, náčelníku, že ses mě zastal. Celý víkend se z toho zážitku budu léčit…

  5. F.: poskytnu pomocnou ruku:-)
    Mamed: nene, pořád se kojím nadějí, že škola a všechny záznamy o studentech shoří!
    partiovka: neměl bych to říkat, ale Banana Republic.

  6. …atmosféra jak v nejmilejším podniku! Krása!

  7. teď jsem rešeršovala jinde – Banana republic je ten sexshop? ;-) )

  8. V USA se jeden řetězec obchodů s oblečením jmenuje Banana Republic … kde to ten Lobo byl?

  9. Mek Bí: atmosféra neporovnatelná, to zase prr:-) a sexshop se opravdu jmenoval Eroti City:-)
    Mamed: cesty lobovy jsou nevyzpytatelné, zdá se:-)

  10. Helena: tam by se ti ale líbilo! stoly byly ze starých šicích strojů!

  11. PANIKA!!!
    prave byla na markize reklama na casak s plakatem loba!
    jedu do sk, chce jeste nekdo jiny par vytisku?

  12. Časák s plakátem loba? Jistě pestrý týdeník. Lobo v pánském leopardím tango body…pastva pro oči.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>