Futuweekend

Another job well done!

Je smutné, že jsou mezi námi lidé, kteří považují slovní spojení „bezalkoholový víkend v Brně“ za oxymóron, ale právě všem těmto pochybovačům bych chtěl vzkázat: Dokázali jsme to! Já jsem od čtvrtka do soboty měl všehovšudy dvě piva a F. vydržela kompletně bez ethanolu, což jí jistě trochu ulehčovala ta antibiotika, která do sebe cpala.

A tak jsme se věnovali zejména požitkům, a to i kulturním, zejména takovým klenotům filmové tvorby, jakými jsou Futurama, Monty Pythoni, Česká soda nebo Koloušci útočí. Takový milý, klidný a útulný skorovíkend to byl.

Věci se příliš nezměnily ani poté, co jsem se rozpomněl na seriál o výsadkářích z Easy Company, a stejným stylem, jakým oni vyskakovali 5. června 1944 z nízko letících Dakot nad francouzským pobřežím, jsem v sobotu večer vyskočil z nízko zastavivšího vlaku na pražském Hlaváku. Nekoupil jsem si láhev kořalky, nedal jsem vydělat nenápadně se tvářícím dealerům, naopak: své poctivě vydělané peníze jsem směnil za jízdenku na maloměsto.

V plánu bylo sice pivo s několika nejvěrnějšími kamarády, ale vše se udrželo v mezích decentnosti. Těšil jsem se, že půjdeme do nejmilejšího podniku, ale zklamání: podlí kamarádi podlehli pochybnému kouzlu velké obrazovky a čekali mě ve sportbaru. Absence genia loci tohoto místa ale způsobila, že večer ani nestihl začít a už skončil.

Kamarád-sklář s výrazem bičovaného otroka vypil dvě piva a odebral se zemřít, neboť měl za sebou rumovou bouři z předchozího dne. Kamarád-právník a jeho Evička odešli na finále celodenního rockového festivalu. A kamarád-druhý sklář mě s předstíraným veselím dal do zad přátelskou herdu takové razance, že kdyby mě tak pozdravil někdo jiný, dám mu pár herd do obličeje.

„Ty vole, normálně se všim skoncuju. Ta vaše společnost mi asi fakt nesvědčí. To bude pro mýho tátu skvělej dárek k narozeninám,“ hučel, a i když se snažil kroutit koutky úst nahoru, nešlo mu to a já o něj skoro dostával strach. „A všechno nejlepší k narozeninám,“ podával mi ruku, „protože až je budeš mít, tak já tu určitě nebudu,“ byl dál strojeně veselý.

Až později jsem se dozvěděl, že během posledních tří dní nechal ve sportbařích automatech sedmnáct tisíc, a že ho to trošku vzalo. Vzhledem k tomu, že skláři nejsou úplně nejlépe placeni a tohle byly jeho několikaměsíční úspory, dokážu to pochopit. A tak jsem si dal tři Granáty a odešel domů přemítat o životě.

Ale abychom končili optimisticky: Už jen čtyři dny a je tu víkend!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

10 thoughts on “Futuweekend

  1. Benny: ty, ty bys tomu měl uvěřit především, ve vlastním zájmu:-)
    Mulder: to zas bude ve sklárnách nablito:-)

  2. Benny: no, to si člověk dá pár oxymoronů, a pak vymýšlí viry:-))

  3. Už jen jeden den a je tu Památka zesnulého sv. Huberta!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>