Kachna na pomerančích

Poživačnosti, tvoje jméno je Dan!

„Hele, přijďte, nebudete litovat! Mám tam skvělou domácí slivovici a s tou vás vodjebu jak hovada!“ sliboval mi nedávno v nejmilejším podniku Pavel. Ten Pavel, který v nejmilejším podniku dlouho pingloval, a který nyní pingluje v hospodě pár kilometrů za maloměstem. V hospodě, kterou provozuje spolu s Danem, tím Danem, který dlouhá léta dělal v nejmilejším podniku kuchaře a kvůli kterému se do našeho maloměsta sjížděli gourmeti z celé střední Evropy.

V sobotu jsme tedy vyrazili. Já s F., kamarád-sklář s Danou a kamarád-právník s Evičkou. Ubírali jsme se po kolejích, po silnici, lesem i loukou, okolo rezidence dávno mrtvého slavného spisovatele, a přesně po hodině pozvolného pohybu jsme byli na místě. Za kliku jsme brali s jistými obavami, protože i přes časnou odpolední hodinu už lokál řičel halasnou zábavou.

Obavy byly, jak jinak, liché. Hospoda byla sice slušně zaplněna, ale na nejlepším stole, tj. na tom, kde byly ubrusy, trůnila rezervačka v náš prospěch. Pavel i Dan se tvářili, jako že z naší návštěvy mají opravdu radost, a zanedlouho nastaly orgie.

Ještě jsme ani nestihli upít z prvního piva, když před nás Pavel postavil smrtelně velké panáky slivovice. „Na účet podniku, samozřejmě,“ hlásil a šibalsky se usmíval. A tak jsme si seděli, upíjeli, koutkem oka sledovali nějaké porno z osmdesátých let, které běželo na Nově, a všechno se zdálo být fajn.

Jenže pak se otevřely dveře do kuchyně a začaly se dít věci. Na stole nám přistály dva podnosy s kachními čtvrtkami a kolečky pomerančů. Obří talíře s houskovými, bramborovými a špekovými knedlíky, doplněné řádnými porcemi červeného a bílého zelí. Trocha omastku a trocha zeleniny. A co my s tím?

Vždycky jsem se považoval za celkem zdatného jedlíka. Takže svou porci jsem zlikvidoval sice s pár kapkami potu na čele, ale zlikvidoval. Ostatní s tím měli o hodně víc práce. Jenže Danova proradnost spočívala v tom, že na každého z nás připadaly porce dvě. A tady se začal dech úžit a oči slzet, protože ačkoliv to byla dobrota nesmírná, bylo toho opravdu dost.

Nemá cenu zabývat se anatomickými detaily. Důležité je, že svůj příděl jsem snědl. Kamarád-sklář nechal jeden a půl špekového knedlíku a kousek nádivky. Kamarád-právník se taky snažil, ale dopadl ještě o něco hůř. A přítomné dívky s tou záplavou mastného masa válčily zdaleka nejvíc.

Taxík, do kterého jsme o pár hodin později nastoupili, vlekl následkem naší hmotnosti výfuk po zemi a zanechával za sebou gejzír jisker.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

18 thoughts on “Kachna na pomerančích

  1. Fjúúú, to bylo o život! Pokud jiskří výfuk, je životně důležité nevypouštět střevní plyny, k čemuž ale celý večer sváděl!

  2. Mamed: zas tak zlé to nebylo. jen na účet kamaráda-právníka taxikář prohlásil "hele, ty máš nějakou kulatou prdelku," ale bližší informace nesdělím:-)

  3. lobo: Nemyslel tím taxikář jeho Evičku doufám! To by volalo do nebe!

  4. Na každého z nás připadala celá jedna kachna. Totiž. ;o)

  5. A že se tak ptám – co jste to celý večer jedli za ptáky? :o ))

  6. Mulder: Jo. Tak myslím, že je během konzumace taky někdo zmínil. Ještě kromě smrtelného hříchu obžerství.
    Aspoň jsme se potom pomodlili.

  7. Měla ta slivovice v tom přívalu krásného tuku vůbec šanci zafungovat?

  8. Mulder: nevím, plakali?
    F.: a ještě jsme přeci chtěli házet kosti k chudším stolům:-)
    Helena: popravdě řečeno spíš ne:-)

  9. …rodiče plakali, když nafouklá bříška drobných tělíček, zmítána hlady,vydechla naposledy…

  10. To je ale staršné plýtvání!! (I když na druhou stranu jste se vyhli tomu, čemu jsem se posledně po její konuzumaci nevyhnula já…)

  11. Ještě že jste jeli nazpět taxíkem! Kdybyste bývali byli šli pěšky, mohli byste bývali spadnout do Strže!

  12. Chmurná strž či temná rokle, jaképak tajemství, když potomek slavného spisovatele běhá po lokále v leopardím body!!!

  13. saya: já si nejsem úplně jist, že je to přímo potomek, i když jmenná podoba by tu byla:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>