Jak jsem byl za buznu

Omlouvám se všem homosexuálům za hanlivé označení v titulku. Mě ale vždycky trochu rozhodí, když mě někdo považuje za příslušníka růžové menšiny:-)

Včera jsem, jako ostatně skoro každou sobotu, sváděl hrdinný, leč marný, boj s následky pátečního večera. Kocovina se stala středobodem mého zpackaného života. Znáte to: v puse i přes opakované čištění zubů jako v polepšovně, šumot v dutině lebeční a nezpůsobilost k rychlejším pohybům či myšlenkám. Do toho mě ještě ošklivě bolela páteř, kterou jsem si na několika místech nalomil při hrůzném pádu, jímž jsem zakončil své páteční běsnění.

Jedinou útěchou mi byl fakt, že v mém blízkém okolí se nacházeli lidé, kterým bylo ještě hůř. Jmenovitě mladší bratr. Chudák, po pátečním bujarém veselí vypadal jako mrtvola, kterou policisté vytáhli z řeky, kde si plovala aspoň tři měsíce. A podle všeho se přesně tak i cítil.

Ve čtyři odpoledne jsme si řekli, že je potřeba se postavit osudu. Vyprostili jsme se každý jedním smíchovským Granátem a vyrazili někam povečeřet pizzu. A teď začíná zápletka. Víte, já i bratr jsme poměrně urostlí. Dalo by se říci, že dohromady měříme bez pár centimetrů čtyři metry. Já i bratr své tělesné schránky halíme do exkluzivních dlouhých černých kabátů. A nutno říci, že naše maloměsto ještě není na takové estetické libůstky zcela zvyklé.

Takže když jsme rozrazili dveře do pizzerie a v předklonu jimi prošli, následováni vlajícími cípy kabátů, stali jsme se ihned středem pozornosti. U všech stolů na okamžik unikl hovor a oči hodovníků se stočily k naší dvojici zlověstných siluet. Když všichni pochopili, že jsme nepřišli pro výpalné, a že ani na žádné střílení nedojde, s úlevou se vrátili ke svým italským pokrkům. I my dva jsme usedli do nejtemnějšího kouta místnosti, objednali si pizzy 506 a 507 a nějaké to pivko. Kolem nás kmitající luzná servírka byla zjevně okouzlena.

Přišel čas zaplatit. Luznou servírku vystřídala starší ženština. Když k našemu stolu přikráčela s účtem, změřila si nás pohledem a pravila. „Koukám, že vy vypadáte, že budete platit každý zvlášť.“ Poté, co jsme souhlasně kývli, dodala: „Asi se máte ještě málo rádi.“ Podívali jsme se s bratrem na sebe a bylo zřejmé, že oběma nám hlavou probleskla myšlenka, zda by nebylo vhodné se vztyčit do svých úctyhodných výšek a babiznu knockoutovat. Leč humanita v nás převážila a tím pádem je ona výběrčí poplatků stále mezi živými.

Ježto se během našeho hodování osazenstvo u řady stolů obměnilo, i náš odchod mnoho hostí zaujal. Opět jsme zopakovali přesně propočítaný efekt sklánění hlav před sníženými místy, vlajících kabátů, kamenně nehybných obličejů a dupajících těžkých bot. Opět jsme měli úspěch a „nashledanou“ za námi kromě personálu volali i někteří hosté.

Nebyl to úplně nějkřiklavější případ toho, kdy mě někdo považoval za homosexuála. Snad za to mohou jemné a pravidelné rysy mé tváře, nevím. Ale stává se mi to relativě často a v minulosti jsem obdržel i několik zajímavých finančních nabídek, které jsem se značným sebezapřením vždy dokázal odmítnout. Vlastně pominu-li tu nešťastnou událost s enimenovou bradavkou, jsem v tomto ohledu čistý jako slovo boží.

Budu muset vyhledat těch několik homosexuálů, kteří se vyskytují mezi mými kamarády a známými, a zeptat se jich, čím to je.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

9 thoughts on “Jak jsem byl za buznu

  1. Kdybys nenosil ty růžový elasťáky tak by se ti to nestávalo.

  2. Ta Neznámá: ale dyť jsou tak pohodlný! a navíc jsem myslel, že přes ty kozačky to není poznat!

  3. ta tlustá teplá hobit je nepoučitelná!!!!

  4. tommaser: aby ti mráz řitní věneček roztrhal.

  5. to lobo: a co by sis pak počal?! stačí, že mi tvůj ekskalibr posledně natrhl ústa!

  6. posledně mu říkal ekskalibr, teď zas mráz…lobo, lobo, ty nevíš co roupama!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>