Panika na životní burze

Nesvůj

Tak podívejte, na rovinu. Nástupku pětapadesát a pár zaměstnaneckých benefitů k tomu, smysluplnou práci, při které se ale nepředřu a nebudu nervovat a která mě bude bavit, schopné a inteligentní nadřízené, a jsem váš. Třináctý plat nepožaduju, ale neodmítnu. Co vy na to, plácneme si? He?

Nějak mě ta stávající práce přestává uspokojovat. Lépe řečeno, začínám si čím dál víc uvědomovat, že mě neuspokojuje. Přitom proč? Plat průměrného prvoligového fotbalisty mám, podřízení i nadřízení mě mají rádi, výsledky jsou, stres skoro není, a přesčasy mám jen tehdy, když po večerech v kanceláři tvořím diplomku. Tak proč ta divná pachuť?

Protože jsem nevděčný parchant a pálí mě dobré bydlo? Protože chci být do třiceti milionářem? Protože jsem líný lempl a zasloužil bych si makat rukama v kolbence, abych poznal, o čem ten život vlastně je? Možná.

Prostě několik posledních dní se ve mně všechno vaří a čím dál častěji se přistihuji, jak vyhlížím z okna a myslím na, jak by řekl Otokar Březina, tajemné dálky. Zvláštní, tohleto.

Tak trochu se upínám k létu. V červnu, jestli se nepletu, se budou u nás v práci rozdávat pololetní odměny, to by bylo velmi vhodné si pro nějakou přijít. Zároveň, půjde-li vše dobře, bych v červnu měl skládat státnice, a půjde-li vše trestuhodně skvěle a já budu mít víc štěstí než rozumu (což je v mém případě ostatně téměř pravidlem), bych je mohl i úspěšně složit. Klidně stačí za tři, prosím! Takže by se přímo nabízelo vydržet do června a pak tyhle zásadní změny vzít šmahem najednou.

I když možná jsem přílišným optimistou. Už jsem se bůhvíkolik let neučil a nevím nevím, bude-li se mi chtít si znovu zanášet těch pár ještě volných místeček v mozkovně třicet a více let starými teoriemi, které jsou na naší škole pro úspěch při většině zkoušek klíčové.

Sportka, kterou se mělo všechno vyřešit, mě samozřejmě zklamala. Tolik jsem s tou výhrou počítal a v duchu už skládal text své pracovní výpovědi, aby působil neotřele a impozantně, a pak si ten terminál jen hloupě zachrčí a na displeji ukáže „Litujeme, nevyhrává,“ nebo něco v tom smyslu.

Aspoň že to pivo mi ještě pořád chutná! Včera jsme s kamarádem-právníkem zaskočili do Agricoly a byla to milá devadesátiminutovka, prošpikovaná čtyřmi desítkami mňamkózního charakteru.

Mimochodem, naše dvě spolubydlící nás prý asi opustí. Jednu vyhodili ze školy a druhou si k sobě chce nastěhovat babička. Takže pokud nemáte kde bydlet a máte velmi nízké nároky na životní úroveň, humor a hygienu, klidně se hlašte.

Ale aby to nebylo tak pochmurné: s F. po boku mě můžete ve druhé polovině května potkat v Istanbulu. Budu ten vysoký usmívající se chlapec s pytlíkem findiků v jedné ruce a plechovkou Efesu ve druhé. Já se TAK těším!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

32 thoughts on “Panika na životní burze

  1. Chceš snad říct, že ty ještě nejsi milionářem? Tos mě zklamal.:-)

    Že by se má knihovnička rozrostla o druhý díl cestopisu? :-)

  2. pro uspesne slození statnic na nasi skole je hlavne dulezita pokora… tu kdyz nemas, nepomuze ti ani hypodermic needle, ani jeji moderni nahrazky :-)

  3. Jura: je mi to líto, ale nejsem:-)) ale s cestopisem nevím nevím, tohle asi nebude příliš edvenčr:-)
    hroschik: pokora…píšu si. nacvičím:-))

  4. Hlavně abys nedopadl jako hlavní hrdina pohádky Jak dědeček měnil, až vyměnil …

  5. Istanbůůůůl…ale na ten poďobaný,ten mezi těmi maďary…

  6. A-a-ale……t-t-to přece mám říct já!!!

    Teď mi kvuli vam nalezli cestovatele na toalety a na kolejich po nich zustanou šrapnely!

  7. lobo, je mi to jasný, Ty prostě chceš zkusit něco novýho, máš skoro senzorickou deprivaci. na to nepomáhá ani pořídit si psa, prostě krize…

  8. lobo: Nástup možný zítra. Pokud předvedeš svou obvyklou taxu 60 stran odborného textu za den, budu ti po dva pracovní dny vyplácet poměrnou část zmíněného platu. Třináctá mzda (ani její poměrná část) nebude, ale bude tě to bavit:-) Nastuduj si něco o výzkumech publika…

  9. Inspektor Trachta + Steward: co je to za model, pánové? :-)
    Kozel: možné to je. a já bych si psa stejně nepořizoval:-))
    partiovka: obávám se, že tvoje nabídka není dost dobrá:-)

  10. lobo: a to jsem ti ji ušil na míru! je vidět, že se ti jen tak někdo nezavděčí:-)

  11. F.: je-li řeč o čtyřnohých, tak to odmítám. je-li řeč o dvounohých, pak ta stávající je zcela výborná:-)

  12. Doufám, že nezměníš názor, až Ta stávající zaneřádí celý letadlo Turkish Airlines.

  13. partiovka: jako vždycky, kamkoliv!
    F.: naopak, to je známka punku:-)

  14. nebud nevdacny!!!!to turecko ti samozrejme zavidim, da sa tam zazit vselico, stupajuc uzulinkym nekonecnym schodiskom na vrchol minaretu moje deti dostali zachvat klaustrofobie, na rozbitom balkoniku odkial predspevuje manik vecerne modlitby, sme sa modlili, aby sa to s nami neutrhlo a ked sme minaret opustali, obkolesila nas skupina pravovernych a len zabit a zabit, vraj zeny a este k tomu neveriaci nesmu vkrocit na posvatnu podu veriacich… more bolo krasne, kolaciky podavane ku kazdemu jedlu neuveritelne sladke, turecki muzi dotieravi, mali a krivonohi a turecke zeny smradlave a upotene v tych desiatkach sukien, satiek a bluz… do mora chodili kompletne oblecene…

  15. ostrovanka: Čože? Ani věrtúšik nedali dole?

  16. osrovanka: mně neodradíš, já už v istanbulu dvakrát, respektive třikrát byl:-) ale pro F. to bude premiéra:-))

  17. partiovka: nie, vliezli do vody kompletne vo vsetkom ,co mali na sebe, hoci…ked tak nad tym rozmyslam, najskor si dali dolu nejaky cierny kaftan, zasli do mora, saty okolo nich plavali ako velke podmorske balony, potom vysli, voda z nich crcala dolu, ale v tom tepele 50 stupnov celzia sa zacala rychle odparovat, nahodili cierny kaftan a cupkali s manzelikmi prec…

  18. babyale ved ja som ta nechcela odradit, a pozdravujem F., bude s ajej tam pacit… urcite, aj mne sa pacilo, to vies, to len spisovatel vo mne sa nezaprel a vytiahol na povrch zopar farbistych prihod…

  19. sorry…poplietla som nadpis a moje meno a …hahahha…
    takze to malo zniet: baby, ale ved ja som ta nechcela odradit, a pozdravujem F., bude s ajej tam pacit… urcite, aj mne sa pacilo, to vies, to len spisovatel vo mne sa nezaprel a vytiahol na povrch zopar farbistych prihod…

  20. F: poslala som nieco aj pre teba, snad sa ti to bude pacit, bejby :)

  21. pořád lepší než být doma s rukou zlomenou v lokti…to čtvrteční pivo mi nějak zpomalilo reflexy…

  22. Zdárek Lobo,

    v červenci 06 vyjde v UK novej Lee Child.
    Viz. mesidž na tvém emajlu

  23. ostrovanka: mail dorazil, zprostredkuji:-)
    jamon: jsem, a jsem na to pyšný! :-)
    lojer: už jsem ten příběh slyšel, moc jsem se smál:-)
    Eleska: super, díky moc!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>