Tak se jmenoval můj včerejší osud
Včerejší večer původně neměl nijak jasné obrysy. Vlastně, byly docela jasné, ale pramálo lákavé. Tedy, buďme upřímní, měl jsem v plánu po odchodu z práce zamířit do bytu, tam vyhledat šroubovák, jelikož jiné nářadí nemáme, a pustit se do opravy záchodu, abychom se takříkajíc vrátili mezi civilizovanou většinu.
Leč osud měl se mnou jiné plány: Ozvala se mi Ta Neznámá, a jestli bychom prý nezašli na pivko či hodnotný film. S radostí jsem takový plán upřednostnil před toaletní zábavou, ostatně si myslím, že když jsme mohli splachovat pomocí lavoru celý týden, tak že to ještě nějakou chvilku vydržíme.
Na útěku z pracoviště jsem si ještě telefonicky něco švitořil s F., přičemž mě jen o centimetry minulo gigantické ptačí hovno, zákeřně upuštěné z nade mnou situované římsy, kde toho času pravděpodobně s pocitem nesmírné úlevy defekoval přinejmenším pštros.
Leč na místo srazu s Tou Neznámou jsem dorazil nepotřísněn a jen mírně otřesen. Nad kulturním programem jsme se shodli, že v přilehlých kinech v daném čase za vidění nestojí nic, a dle očekávání jsme se rozhodli večer trávit spíše konzumně. Takže pizza Messicana a Starobrno a následný odsun do Irské, kde jsme pohotově obsadili jediný dosud volný stůl.
Průběh zbytku setkání znatelně poznamenal objev cedulky, hlásající fakt, který je i titulkem dnešního povídání. Takže hádanka pro bystré hlavičky: Kolik whisek a piv se ocitlo na našem účtu a následně i v našich útrobách, když z džuboxu doznívali Visáči?
Ne, zas tak ukrutná smršť to nebyla. Dokonce, když jsme se v celkem rozumný čas rozloučili a já po úspěšném pěším transportu do bytu nalezl dosud bdící Evičku, dokázal jsem s ní celkem plynně pohovořit o jejích aktuálních problémech a dodat jí dostatek odvahy k tomu, aby si koupila vysvěné kalhoty, byť má obavy, že se kamarádovi-právníkovi nebudou naprosto vůbec líbit. Takový já jsem!
A ráno, snad to bylo nedostatečně vlhkým vzduchem, jsem měl v ústech natolik vyschlo, že když jsem v pololeže zatápal po pohotovostním půllitru s vodou a přitiskl si ho k ústům, podivně se mi přilepil ke spodnímu rtu, v důsledku čehož se přibližně dvě deci vody ocitly na mém spacím tričku a prostěradle.
Ovšem nad tím já mávám rukou, přátelé. Víkend se blíííííížííííí, íííííí!
(P.S. Dnes má svátek Gabriel, což je můj nejméně oblíbený fotbalista!)
odpověď bystré čtenářky: dost na to, abys zharmonizoval svou duši a plynně dodal odvahy nerozhodným! A dneska má svátek můj oblíbený herec Gabriel Byrne? Mohl bys mi, prosím, dodat odvahu, abych mu napsala, že ho již léta miluji, a to celé pod pláštíkem gratulace k jmeninám, o jejichž existenci jistě nic neví…?
Jarka: Jarko, vzmuž se a napiš mu! Vzpomeň si na ty jeho oči! Jak přímo žadoní o trochu té něhy! ;o)
lobo: Bylo jich 42 a ne že ne!
Jarka: Gabrielovi klidně napiš, hlavně pozor na trpný rod!
)
asTMA: uznávám, že 42 je odpověď skoro na všechno, ale tentokrát není správná:-)
Gabriel je můj nejméně oblíbený archanděl.
BTW – četla jsem „vyslevněné“ kalhoty, což jsem v první chvíli kvitovala jako slušivý novotvar, leč si nejsem jista, zda jím skutečně je.
Linet: Gabriel je zkrátka obecně málo populární…a mělo to být vysněné, mea culpa!
Gabriel by mohl být Krautův bratr! Případně…
F.: to jméno mi nesmí přes práh!
alkohol je mor. i tak nadstandardně vybavenému jedinci pokazil jeho dokonalý nátisk:-)
Doktor Zelí Kyselý:-)))
partiovka: Jakže zní tvoje příjmení? ;o)
partiovka: Jakže zní tvoje příjmení? ;o)
F.: V srbštině to znamená „vznešený“;-)
partiovka: Zkoušela jsem to ověřit v googlu a nic o srbském významu tvého příjmení tam nestálo. Ale vyplivlo to tvoji bakalářku, to je venkoncem také zajímavé…
)
lobo: Tak to mě ranilo na citlivém místě! Tak teda… 45?? ;o)
F.: ano, jsem lhář a vůbec ne vznešený:-)
chceme fotku spacího trička!
partiovka: vtipy o mém příjmení či nátisku si vyprošuji:-)
asTMA: skoro!
Kozel: je v sekci Přelomové obrázky ze dne 28.12.2004. neplést s Ufonem!
Starobrno? Chtěl jsi napsat starobahno a ujela ti ruka, že?
Johnny: já se na tenký led slangových a argotových vyjádření nerad pouštím:-)
Tak to natrénuj:
http://www.tomasnykl.com
Lobo docela by mne zajímalo proč nemáš rád Gabriela. Vždyť byl takovej dobrej
Johnny: nechápu. přiznávám.
Mistr: od té doby, co jsem na vlastní oči viděl, jak Labantovi zlámal nohu…