Víkend na hodno-

-ty bohatý

Já vím, pro spoustu lidí jsou ty dva voné dny v šedivém moři dní pracovních či školních jedinou radostí jejich mrzkých životů, také jsem to znával. Ovšem realita se posunula takříkajíc do jiné reality.

Tím bohužel nechci naznačit, že jsem vyhrál jackpot ve Sportce, telefonicky rozvázal svůj pracovní poměr a proměnil těch pětasedmdesát let, které mi ještě na tomhle světě zbývají, v jeden dlouhatánský víkend nabitý střídavě sexuáními radovánkami, gastronomickými veselicemi a návštěvami leteckých dnů. Snad někdy příště. Co jsem naznačit chtěl, je fakt, že víkend čerstvě uplynulý nebyl vysloveně vírem bujaré zábavy, naopak.

V pátek večer jsem si skočil na čtyři piva do nejmilejšího podniku a pak se doma věnoval tvorbě diplomky. Spát jsem šel ve dvě. V sobotu jsem vstal v osm, věnoval se tvorbě diplomky, večer si skočil do nejmilejšího podniku na čtyři piva, pak se doma věnoval tvorbě diplomky, spát šel ve dvě a přitom byly tři. V neděli jsem vstal v osm a věnoval se tvorbě diplomky.

A asi okolo čtvrté odpoledne, přátelé, jsem zjistil, že mám hotovo. Tedy ještě ne úplně, ještě to chce doplnit poznámkový aparát a resumé a čísla a jména kapitol a pár stránek praktické části, ale stejně už jsou věci na dobré cestě. A to jsem ještě nějakým záhadným paralerním rozptýlením svých astrálních těl docílil toho, že jsem v předposlední misi Hidden & Dangerous 2 a že mám odlétaných pár misí ve Forgotten Battles.

Ovšem jakou cenu jsem musel zaplatit! V pozdějších fázích víkendu mi už bylo docela nedobře, protože žaludek odmítal trávit další colu a čokoládu a mozek se začínal probírat z nepraktického světa regulace mediálních obsahů a začal mi předhazovat katastrofické scénáře o tom, jak to bude dnes vypadat v práci.

Dnes jsem zjistil, že dětští prodavači charitativních srdíček mě obcházejí uctivým obloukem, a když už nějaký z nich sebere odvahu a pokusí se mě oslovit, stačí v odpověď jen asertivně poohrnout spodní ret a nebožáka nechat ležet v kaluži výčitek, probodnutého ledovým pohledem. Psche, chtít po mně něco v pondělí ráno!

Mimochodem, autobus, kterým jsem dnes ve stoje cestoval do Prahy, byl vybaven zdaleka nejupatlanější a nejupocenější tyčí, které jsem se kdy držel. Z jejího povrchu by mohl mít radost amatérský mikrobiolog, ale nikoliv mladý poloyuppie, kterým jsem sice nikdy nebyl, ale občas si na něj hraju.

Pomoc!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 thoughts on “Víkend na hodno-

  1. Lobo, ty jsi prostě hvězda. Věc na D se blíží k vyvrcholení! Tak to byl krásný víkend, ne?

  2. Linet: Diplomový orgasmus? :o ))

    lobo: Klobouk dolů! I boty a rukavice! :o ) Jsi pašík!

  3. Hans: to je od tebe hezké:-)
    Linet: upřímně…ne, nebyl. nebyl! a teď hysterický jekot:-))
    asTMA: pašík, to ano, to je z toho krmení se čokoládou…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>