Nikoliv neobvyklý irský večer

A jeden čenář navíc

Dovolte mi, abych dnešní zápisek zahájil přivítáním nového pravidelného čtenáře. Včerejšek byl totiž dnem, kdy na tyto stránky poprvé zabrousil kamarád-právník. Údajně si zatím přečetl jen pár příběhů, ale již mi vytkl, že ho ne vždy zcela přesně cituji, byť zároveň uznal, že myšlenka jeho citovaných promluv byla vždy zachována.

A tak trochu úzkostlivě se mě vyptával, zda jsem se zde rozepisoval o některých příhodách, které jsou sice rázu veselého, ale on z nich nevychází jako napodobováníhodný hrdina, a já se z téhle otázky dokázal docela hezky vykroutit. Každopádně myslím, že zanedlouho sem kamarád-právník začne trousit i své komentáře, a tím dodá vyprávěným příběhům zcela nový rozměr.

Ovšem jinak včerejšek nijak výjimečným dnem nebyl, snad až na fakt, že jsem celý den měl otevřené okno v kanceláři a že po práci jsem se vydal do bytu pěšmo, procházel se mezi nakaženými labutěmi po nábřeží a vdechoval svěží jarní smog z plných plic.

Procházka nemohla skončit jinak než nabráním kamaráda-právníka na bytě a vycestováním do Irské. Sice se tam znovu změnil personál, ale není to změna k horšímu: číšník byl celkem rychlý, ochotný, navazoval kontakty a měl špatnou paměť, takže jsme každý místo pěti piv a dvou kapitánů Morganů platili čtyři piva a dva kapitány Morgany.

Z hlediska vyššího principu mravního totiž ošizení číšníka není zločinem, jak by pravděpodobně řekl Jan Drda, kdyby tedy neležel v tom neudržovaném hrobě na hřbitově v našem maloměstě.

Navíc džubox obsadila partička vyznavačů hiphopu, takže i o hudební kulisu bylo postaráno k naší spokojenosti a mohli jsme v klidu při tradičním mužských debatách o ženách, práci a plánech na léto pocukávat hlavami. A nevím, zda to bylo dáno naším částečným odvyknutím na pirátského kapitána, ale v pozdější fázi večera nás bylo možno spatřit a slyšet, kterak skrz hlasivky procítěně propouštíme největší hity od Cutting Crew a Madonny, což nemá s hip hopem nic společného, ale za jistých okolností nám to zní dobře.

A teď mě omluvte, jdu si zase nechat do těla vbodnout nějaké svinstvo v rámci (k)očkování proti encefalitidě. Protože klíšťata nesmějí dostat šanci.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 thoughts on “Nikoliv neobvyklý irský večer

  1. poslední odstavec je jistě předvolební metafora, že? :o )

  2. to kozel: :-D
    to lobo: tady je mi zkrátka stále dobře, počasí, nepočasí

  3. zdravím kamaráda-právníka! tedy samozřejmě až po Vás paní Lobová a pane Lobo:-)

  4. partiovka: Kdo je paní Lobová?

  5. F.: paní Lobová je samozřejmě Lobova rodička:-)

  6. ah: to je tím, že je to tu pořád stejné:-)
    partiovka: nechám děkovat, a maminka jistě zrovna tak:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>