Postupující paralýza organismu

Kamarádi, mě ale vůbec není dobře. Jak mi to vysvětlíte?
Stalo se to včera během večerní pizzy č. 160 s Tou Neznámou. Jednu chvíli jsem si spokojeně chroustal těsto pokryté směsí rajčat, slaniny, salámu, vajíčka a sýra a nic mi nechybělo. A pak, úplně bez varování, se mi vrátila moje stará známá urputná bolest zad.

Během následujících několika pivek se bolest rozšířila na krk, hlavu, pravou ruku a oba kotníky. A je to bolení vážně dost zvláštní, mám pocit, že mě bolí kosti vevnitř a taky žíly a tak… přidejte si ještě divný pocit na srdci a máte zhroucenou trosku, v níž jsem se včera proměnil, jako na dlani. Když mě nedokázal vyléčit ani jindy stoprocentně účinkující polibek Té Neznámé, bylo mi jasné, že je zle.

Ač jsem byl příšerně unavený, nedokázal jsem dlouho usnout, a když už jsem našel takovou polohu, v níž alespoň bolest krku a hlavy byla co nejmenší (tj. ležet na zádech a hlavu mít zvrácenou do nepřirozeného úhlu) a vážně začal snít nějaký horečnatý sen, prý jsem ošklivě chrápal, což mě vážně mrzí.

Probudil jsem se bez sil. Od Té Neznámé jsem zamířil do svého bytu, kde mě přepadl tísnivý pocit, že už mám halucinace, protože v jinak prázdné místnosti poskakovali po stole dva malí králíčci. Černý a hnědý. Až když jsem si dal hlavu pod studenou sprchu a obě chlupatá stvoření na vlastní ruce ohmatal, seznal jsem, že jde o zviřátka skutečná. Mnohem později jsem se dozvěděl, že patří enimenovi a chce je použít při focení nějakého porna či čeho.

Hodinku, která mě dělila od doby, kdy obvykle vyrážím do práce, jsem střídavě spal a střídavě mlsal výtečnou čokoládu, kterou mi zřejmě z lásky věnovala Ta Neznámá. Trochu to pomohlo, ale stále ještě nejsem ten junák, jakým jsem zvyklý být. A proto jsem se pevně rozhodl, že musím svůj zvrácený životní styl trochu přeorientovat.

Tedy ne, že bych byl natolik bláhový a začal sportovat nebo vyvádět podobné zhůvěřilosti. Ale asi by to vážně chtělo trochu míň chlastat a trochu zdravěji jíst a vyhýbat se potravinám, které jsou takřka výhradně tvořeny všelijakými těmi „éčky“.

K obědu jsem si koupil tři jablka. Jestli to nepomůže, půjdu se ožrat.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

18 thoughts on “Postupující paralýza organismu

  1. ožer se chlapče, ožer. Ty tři jabka vyblij a sněz místo nich ty králíky.

  2. jó, to není špatná idea:-))) ale ti králící jsou ještě moc malí, to bych si ani nestihnul umastit pusu:-)

  3. králíky nech – budou nám vydělávat velké prachy:-) raději si zajdi koupit raketu na squash!

  4. A to je bude enimen prznit už takhle malinkatý? Hanba.

  5. a na skvoš kašlu. nebudu si vzpomínky na Lhotku kazit něčím takovým:-)

  6. kryska: tak leda na někom jiném, na sebe bych šáhnout nenechal…
    Mirek: to těžko:-)

  7. kryska: já si na takovýhle prasárny totiž nepotrpím:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>