Kachny nejsou,

čím se zdají být

Dnes půjde o text nezvykle vážný, ale neděste se toho, moji drazí. Je to nutné pro dobro nás všech a i když spousta lidí tuto myšlenku odsoudí, já se svézt z cesty nenechám. Dobře vím, že vizionáři to mají těžké.

Věc se má takhle: Moje takřka rodné maloměsto v poslední době úpí pod náporem kachen. Jelikož jedna ze dvou zásadních komunikací vede mezi dvojicí rybníků, které jsou kachními základnami, je kachní invaze stále zřejmější.

Původně se kachny držely pouze na hladině a vše se zdálo být v pořádku. Ovšem poté se patrně strašlivě přemnožily (nebo dorazily posily, vysvětlím později), a začaly pronikat na břeh. Strategické smýšlení jim věru nechybí, to nemohu popřít. Proto nejprve vybudovaly předmostí po pravé straně mezirybníkové komunikace, a když zajistily zásobování, přepravu jednotek a další logistické problémy, obsadily celou komunikaci.

(Rád bych upozornil, že obdobný postup kdysi zvolili českoslovenští legionáři při obsazení Transsibiřské magistrály, takže je zřejmé, že kachny mají historii válečnictví v malíčku. O důvod víc k obavám!)

Posléze se situace na pár týdnů uklidnila. Kachní oddíly pod vedením obzvlášť nebezpečně vypadajícího jednonohého veterána držely silnici i přilehlý chodník, a pokud měl člověk u sebe půlku suché housky, většinou ho nechaly projít jen s minimálními povrchovými zraněními. Ovšem šlo pouze o pověstný klid před bouří.

Nedaleko oné kachní komunikace jsem nedávno postával s F. a čekali jsme na kamaráda lojera, který měl na cestě do hospody celkem tradičně zpoždění. Tu jsem zpozorněl. Na sklanatém pahorku nad blízkou křižovatkou se proti obloze, ozářené zapadajícím sluncem, neomylně rýsovala silueta kachního odstřelovače. A, byť jsem si nebyl zcela jist, měl jsem dojem, že další je schován v koruně vedlestojící pokroucené borovice. „Proboha, kachny už dobyly i tuhle strategicky důležitou kótu,“ zašeptal jsem zdrceně, protože z onoho pahorku lze teoreticky zasáhnout většinu důležitých budov v maloměstě.

O den později jsme s F. šli vršek pahorku prozkoumat. Předsunutá kachní hlídka nikde. Už už jsme doufali, že jsme byli jen nemístně paranoidní, když se o dvacet metrů dál zlověstně mihl stín kachního průzkumníka. Je to marné. Moje bydliště je jen pár desítek metrů od onoho pahorku a já už teď vím téměř jistě, že jednoho dne mi na okno zaklepou členové úderných odílů ES (Ente Sturmabteilungen) a obsadí náš byt. Pak už bude jen otázkou času, kdy se hordy zdivočelých kachen převalí přes celé maloměsto, z radnice strhnou vlajku a kvákavými hlasy nám začnou sdělovat své požadavky. Že budou slavnostně kachním krokem pochodovat přes náměstí, to je celkem jasné.

Takže si už chystám ceduli s nápisem „Vítáme naše kachní osvoboditele!,“ ale zároveň vyzývám všechny, kdo mohou své síly nabídnout mnou vedené odbojové skupině, aby se hlásili.

Zbývá si jen položit otázku Proč? Postihla snad kachny náhlá evoluční změna, díky které se cítí oprávěny k převzetí vlády nad světem? Spolu s F. se spíše domníváme, že kachny jako takové jsou v zásadě mírumilovné, takže mnohem pravděpodobnější je, že se jedná o invazi zlých mimozemšťanů, pouze se maskujících v kachních kostýmech.

Nebo vy máte pocit, že současné kachny jsou z tohoto světa?

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

23 thoughts on “Kachny nejsou,

  1. lia: to záleží na tom, jak moc jsi nedůvěřivá:-)

  2. Já se hlásím a nabízím zkušenosti z real-timových a tahových strategií, jako třeba Člověče, nezlo bse!

  3. Mamed: výborně, budeš mi dělat lidský štít!

  4. Copak kachnyUž dlouho s obavami sleduju invazi trpaslíků. Jízdních na srnkách, zásobovacích s trakařem, markytánky s sebou mají taky. Vrchol všeho byl, když se objevil průzkumník v hospodě, kde jsme pravidelně hráli. Měl s sebou normálně mobil (jen chabě maskovaný za fajfku). A někde si budují dokonce opevněná stanoviště – vypadá to sice jako Karlštejn na zahrádce, ale tomu samozřejmě nikdo soudný neuvěří. Kachnu praštíš do zobáku a je to, ale zkus tohle s trpaslíkem – přerazíš si ruku.

  5. pawlik: Jenže trpaslik nemá křídla. Těžko říct, co je horší…

  6. A to jsem si hned vzpomněl na mého dědu, který vždycky říkával:
    „Kachna je blbé pták. K snídani moc velká, k obědu moc malá.“

  7. Mamed: píšu si!
    F.: tlumočnice bude potřeba pro výslechy zajatců!
    pawlik: máš pravdu, možná se toho na nás valí víc, než si myslíme:-)
    Johnny: děda byl moudrý člověk:-))
    dalimil: to by mohla být platná taktika!

  8. I když…že je kachna na oběd malá, s tím bych až tak nesouhlasila…mám vyzkoušeno, že na jeden oběd je jí ažaž

  9. Johnny: pochopitelně:-)
    F.: jak pro koho, jak pro koho:-))

  10. bela: možná mají, ale jejich kachní žaludek si s tím jistě poradí:-)

  11. tak pardón, mistře. já hlupačka nebohá už jsem Vás podezřívala, že jste se snad dopustil drobné pravopisné chybičky, ale nyní jsem prozřela, že persóna Vašeho formátu neopotřebovává své luxusní dolní končetiny chůzí, alébrž je vozena, a to nejen po cestách, ale i z nich, a tudíž se výše uvedené literární dílo skví nejen hlubokými myšlenkami a inteligentním polosuchým humorem, ale i excelentním zvládnutím rodného jazyka

  12. já věděl, že jednou ono mnou propagované německé sloveso
    "ententen" – zbaviti kachen, popř. entů
    přijde vhod!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>