Plameny, saze, kotle

Smutný příběh o smutných očích topičových
Bgha! Počkejte, ještě vykašlu dvě tři další brikety a můžu vám začít vyprávět, co mě před chvilkou postihlo. A bude to vysoce technicistní text, či spíše, jak říkaly učebnice českého jazyka, popis pracovního postupu.

Byt, ve kterém od svých šesti let žiji, je součástí bytovky. Na tom by ještě nebylo nic tak nezvyklého. Nezvyklé a mně nesympatické je, že naše bytovka není napojena na žádný systém dálkového vytápění, takže když chceme mít teplo, musíme se pěkně sami snažit ve vlastní kotelně. Je nás tu osm rodin, v topení se střídáme po týdnu. A tento týden je starost o veřejné blaho záležitostí lobovy rodiny.

Nevěděl jsem o tom, jinak bych si svůj návrat z Prahy hodně rozmyslel:-) Nicméně dopoledne mě zastihl maminčin telefonát, abych, pokud jsem doma, zatopil. Věřte mi, nedělám to rád, ale odmítnout nešlo, a tak jsem se s povzdechem zanořil do místnosti plné kotlů, ventilů, trubek, teploměrů a ukazatelů tlaku.

Vyhrabat popel, to je pro plíce velká lahůdka. Navršit do kotle noviny, naštípat pár třísek, přidat silnější polena, udělat si z novin louči, pokleknout a zespoda zapálit připravenou vrstvu. Jsem starý skaut, na první sirku je hotovo, potud vše probíhá v pohodě. Teď ovšem nezbývá, než se vložit do rukou osudu. Oba naše kotle jsou staré a často lehce svéhlavé, venku navíc fouká strašlivě silný vítr, což také topičovu situaci neusnadňuje, ale plamínky se nakonec šťastně šíří a místnost se naplňuje vůní hořícího dřeva.

Nezbývá než tuto idylu pokazit uhlím. Se zjevnou nechutí beru do ruky lopatu a plním pomačkané plechové kbelíky bývalými přesličkami a plavuněmi. Sypu do kotle první kbelík, teď nastává kritický okamžik, kdy oheň často uhasíná a musí se všechno opakovat, ale štěstí stojí při mně. Čekám a očima popostrkuji rtuť na teploměru. Jde to pomalu, ale konečně vylézá na hranici padesáti stupňů. Vybíhám do vedlejší místnosti pustit čerpadlo. S hukotem naskakuje a teplota v trubkách dramaticky klesá, vím, že to tak má být, ale stejně mi rve srdce, když vidím, jak se červený sloupeček rtuti propadá hlouběji a hlouběji. Zastavuje se těsně pod třicítkou, to je ještě v pořádku. Nasypat další kbelík uhlí a dva další si připravit, budou se hodit tak za půl hodiny. Kotel divně hučí, uhlí je špatné a vzduch se mění v kaši oxidu uhelnatého – či siřičitého? Nevím, ale je to hnus. Krásná a zdravá zábavička skoro na hodinku čistého času.

Když u mě onehdá byla Ta Neznámá na návštěvě, našemu způsobu vytápění se velmi podivovala. Inu, venkov. Ale já si vážně nemyslím, že takový dvoumetrosexuál jako já si zaslouží lopotit se mezi kotli jako nějaký disident, představuji si totiž, že když člověk mého typu touží po teple, měl by zvonkem přivolat sluhu a svůj požadavek mu přetlumočit, či přinejhorším prostě otočit kolečkem topení… Navíc nelibě nesu to, že kotelnické výpary podivuhodně přilnuly k mému oděvu, vlasům i pokožce, takže kolem sebe šířím aroma Palachova mladšího bratra. Smutné, smutné, smutné. My chceme zemní plyn, my chceme zemní plyn!

Čekám na slova účasti, drazí moji.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

11 thoughts on “Plameny, saze, kotle

  1. Ta neznámá: říkal jsem slova účasti, ne citoslovce posměchu. asi se schválně nepůjdu osprchovat, aby sis taky trochu užila mouru a oxidů síry…

  2. Ty rozděláváš oheň sirkami, jo? Prdlačky a ne starej skaut, jseš prchobyčejnej mastňák!
    A červený sloupeček rtuti??? Číms ji obarvil?:-)

  3. To Jura – máš na mysli starý skautský trik s křemenem a mačetou? Nebo ten s lukem, klacíkem a kouskem troudu na jiném kusu dřeva?

  4. Jura: hele, kámo, až u nás někdy budeš, můžeš se na náš teploměr podívat. NAŠE rtuť je červená a nechci slyšet žádný kecy o tom, že o není rtuť:-)

  5. skoro jako ten příběh, když si šel přiložit po posledním zvonění:-)

  6. enimen: ano, to byl příběh podobných kvalit:-)

  7. Zlatý náš kotlík automatík. Teď přikládám jednou za tři dny. I to kousání začínám brát s humorem :-)
    A plyn? Možná 2005, kdo ví…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>