Dvě dobré zprávy

Tak nejdřív tu dobrou!

Jsem toho štěstí plný, takže se musím podělit i s vámi, vždyť radost nesdílená je radost poloviční, že. Zkrátka: Právě jsem se vrátil ze školy. Mládenci na katedře jsem odevzdal dva kusy své čerstvě svázáné věci na D, dva kusy přihlášek ke státnicím a dva kusy bibliografických údajů k věci na D. Na podatelně jsem nechal žádost o prominutí poplatků za studium, protože k jakýmkoliv poplatkům mám negativní vztah.

A najednou fertig. Hotovo. Vše proběhlo tak nějak úplně obyčejně, civilně, bez patosu, který by jistě byl oprávněný. Tolik měsíců si s tím kazím život, a náhle je vše odevzdáno, nikdo mi ani nesalutuje a já musím jen neméně odevzdaně čekat, co a jak.

A teď tu dobrou. Už skoro začínám věřit tomu, že ve čtvrtek ráno se nalodíme na palubu Airbusu poněkud obskurních aerolinek a kodrcavě se přemístíme do Istanbulu. Já s mou nejmilejší F., kamarád-právník a kamarád Sob. Jen na chvilku, na čtyři dny a tři noci, ale upínám se k tomu, jako by šlo o výlet přinejmenším dvouměsíční. Tak nějak potřebuji změnu klimatu, a čekat do klimakteria se mi nechce!

Jinak mi život přináší samou bolest. Představte si, že kamarád-právník dostal od svého zaměstnavatele k narozeninám lahvinku opravdu luxusního vína. Jenže v bytě nám nefunguje lednice a víno je bílé, co teď? Odpověď je zřejmá: navzdory bontonu vypít víno zteplalé, ale řeknu vám, takové oběti by po mladých mužích neměl chtít nikdo.

Nebo jsem si otevřel otázky ke státnicím. Vydržel jsem si v nich ukazovat asi dvanáct minut a za tu dobu jsem našel tři slova, kterým jsem rozuměl. Byly to „vliv,“ „historie“ a „hypergnozeologická intertextualita.“ Pak jsem omdlel, a pokud si myslíte, že jsem omdlel štěstím, tak máte závažné mezery ve čtení mezi řádky.

Původně jsem měl za to, že před státnicemi si prostě vezmu týden volna, ten z větší části strávím hraním Forgotten Battles Ace Expansion Packu a pak si dojdu přátelsky poklábosit s komisí, ale teď si začínám myslet, že bude potřeba přijmout mnohem drastičtější opatření. Snad že bych místo Forgotten Battles hrál něco méně časově náročného?

Každopádně na lidi působím nevesele. Maminka s tatínkem mi o víkendu vytkli, že jakmile z mé společnosti zmizí F., začnu být na všechny kolem sebe nepříjemný. A nějaký cikán, převlečený za Roma, se ke mně dnes na Staromáku přitočil s otázkou „Marihuana?“

Jistě mě chtěl jen rozveselit.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

9 thoughts on “Dvě dobré zprávy

  1. Tak abys neřek, já jsem ti zasalutoval. Přece jenom, tolik měsíců sis kazil život…

  2. erie: s tou je to téměř totožné, jen o něco málo horší:-))
    Jura: konečně někdo spravedlivý! :-)
    partiovka: že zrovna ty přijdeš s tak nicotným návrhem, to bych nečekal:-)

  3. Nabízím svou lednici! Svého vína mám dost, takže nehrozí, že bych pil vaše…

  4. lobo: To rozhodně! Milý P~O, Tvá nabídka váží přesně 126,37 g. A to, nezlob se na mě, že to tady před žáky tak otevřeně, není mnoho!

    lobo ještě jednou: Lednice není nezbytností. Teče-li Vám studená voda, lze lahvinku účinně vychladit s námahou vcelku minimální. ;o)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>