Šestnáctky a třináctky

Kulínský by záviděl

Dlužím vám nějakou tu reminiscenci na úterek, takže: Odpoledne mě kamarád-sklář vyzýval k houbařskému duelu. Odmítl jsem, protože ačkoliv jindy chodím na houby rád, letos jsem znechucen – plné koše obrovitánských hřibů nosí z lesů i slepí kvadruplegici, a to už prostě není žádná zábava.

Ovšem přišel jsem s návrhem, že kdyby byl zájem, jsem ochoten někam zajít na dvě nebo tři chmelové pochoutky. A za nějakých patnáct minut jsme se se sklářem radostně zdravili na hrázi mezi našimi dvěma maloměstskými rybníky a vyráželi na minigolf kamaráda-podnikatele, kde prý z víkendové oslavy zbyla ještě spousta věcí k dopíjení.

(Zde malá vsuvka: Bystří čtenáři si možná uvědomují, že podle mých lamentací minigolfu hrozila záhuba, a ta mu hrozí stále, respektive už je skoro jistou. Takže provozovna je už nějaký čas pro veřejnost uzavřena, ovšem úzký okruh vyvolených ji do konce srpna může ještě privátně navštěvovat).

Překvapením bylo, že na minigolfu jsme našli i kamaráda-právníka, ačkoliv tento měl být v Praze a chystat se na soud, nebo co tak právníci po večerech dělávají. No, já jsem přijel našim půjčit svoje auto, protože to jejich se nějak posralo, a když jsem čekal na autobus zpátky do Prahy, přijel k zastávce tady Lukáš, ukázal znechuceně bradou na spokojeně se šklebícího kamaráda-podnikatele, a prej, co bych dělal v Praze, ať jdu chlastat, tak jsem tady.

Druhým překvapením bylo, že kromě nás a několika dalších běžných známých, kteří se v průběhu večera objevili, se v útrobách minigolfu schovávaly i tři dívenky z příbuzenstva kamaráda-podnikatele, odhadem mezi třinácti a patnácti lety věku. Někteří z mých kamarádů si sice začali malovat vize večera na hranici zákona, ale marně – dívky si chvíli házely s hopíkem, když se nás na něco ptaly, tak nám vykaly, a nakonec musely domů, protože osmá večerní se kvapem blížila.

Nevadí, alespoň jsme se konečně mohli nerušeně věnovat chlapáckým řečem a vyhledáváním porna na počítači kamaráda-podnikatele.

Žánr večera trochu narušil fakt, že místo obligátní jamonovy jedenáctky jsme popíjeli jamonovu šestnáctku, což je opravdu silný kalibr. Už po pár hltech nám začaly nebezpečně svítit oči. Kamarád-právník si jako mantru opakoval Musím stihnout vole v deset poslední autobus do Prahy, a kamarád-sklář mu radostně nabízel alternativní řešení Ale kam bys jezdil, ráno to přece krásně stihneš vlakem ve tři padesát!

Jsem rád, že kamarád-právník ukázal silnou vůli a na poslední autobus odešel, protože jsem mohl odejít s ním, aniž bych se vystavoval většímu než nutnému posměchu. A dobře jsem udělal! Ačkoliv jsem v sobě měl všehovšudy tři šestnáctky a jednu jedenáctku, ráno jsem se cítil jak po narozeninové oslavě libovolného z mých kamarádů. A například kamarád-sklář mi smskou sdělil, že na golfu byl do půl třetí, během noci ho probouzely záchvaty mrtvice, ráno zaspal, do práce dojel ještě úplně na plech, půl dne tam ještě prospal a pak jel domů.

Skoro si myslím, že už by se z maloměstských alkoholních příběhů dal napsat scénář k nějakému monotématickému sitcomu. Nebo shitcomu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

11 thoughts on “Šestnáctky a třináctky

  1. v sobotu jedu do maloměsta částečně též na houby, tak doufám že úroda bude převeliká…

  2. dalimil: do našeho maloměsta? tak to nasbíráš nůše a nůše…
    F.: a vida, to jsem si vytěsnil z mysli:-))

  3. Kde mohu já, slepý kvadruplegik, nasbírat v okolí Prahy něco hub a trochu toho šafránu?

  4. Kamarád-sklář prospal ráno v práci na plechu? To není zrovna pohodlné!

  5. PoděkováníDrahý Lobo, vedu kolektiv 10-ti tvorů ženského pohlaví a tvé vtipné povídání je mnohdy to jediné co mi v zaměstnání přináší potěšení a na co se mohu těšit. Tisíceré díky !

  6. Mamed: není to pohodlné, ale je to nutné!
    Hanys29: deseti? ou, ou! děkuji a vydávám soustrastná citoslovce:-)

  7. vsechno to je pravdaDrahý Mistře, i náš kolektiv tuctu tvorů, z toho sedmi mužů, deseti prasat a jenom pěti žen Vám skládá poklonu a vyslovuje nekonečné díky a navíc srdečně přeje VytrValost, trpělivost a chuť pokračovat v této krásné a záslužné práci- To vše vynšují vždy vděční čtenáři z Velké čety 8-)
    Vážně jsem si to nevymyslel, vzkazují to spolupracovníci
    :-) )

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>