Dobrý obchod je lepší než špatný obchod

Ano, dnes to bude velmi poučné

Spoustě z vás se jistě stalo, že vám zavolal bývalý a dlouho neviděný spolužák a nabídl vám úžasný kšeft, díky kterému zabezpečíte svou rodinu a půlku Matiční ulice na hezkých pár let dopředu. I mně nedávno zazvonil telefon a z něj na mě promluvil bývalý a dlouho neviděný spolužák. A prý, jestli ještě náhodou nevlastním tu učebnici, ze které jsme se na gymnáziu učili angličtině, že ji jeden jeho kolega urputně shání.

Vycítil jsem svou obchodnickou šanci a souhlasil s konspirační schůzkou a předávkou materiálu na stinném, utajeném místě, konkrétně na Václaváku u koně. Dnes po práci jsem tam tedy chvilku stepoval a bojoval s omrzlinami, tříkilovou bichli nenápadně skrytou v dlani. V duchu jsem vzpomínal, jak jsem se s ní svého času plahočíval do školy a zpět a jak moje skolióza díky ní nabývala rozměrů, ze kterých můj osobní lékař jen nešťastně vrtěl hlavou (později si ovšem ze samého vrtění obrousil čepovec a atlas a hlava se mu zasekla v poloze doleva a dolů, ale to sem nepatří).

A ejhle, jen co jsem se vynořil ze vzpomínek, z nedalekého davu chodců se vynořil bývalý spolužák Jan. Diskrétně jsem mu předal ono nadělení a on mě dvě padesátikoruny, což byla předem domluvená taxa. Ano, když jsem byl ještě nesoběstačným kvintánem, kniha stála tuším tři nebo čtyři stovky, ale je nutno si uvědomit, že tato částka tehdy odplula z kapes nikoliv mých, ale rodičovských – a tak jsem opravdu krásně vydělal kulatou sumičku, kterou jsem vzápětí směnil za malou pizzu u Maročanů a velký hot dog u Ukrajinek. Netřeba říkat, že obou transakcí nyní lituji, neboť zakoupené pokrmy chutnaly přesně tak, jak si myslíte.

Když jsme u těch potravin, mohl bych vzpomenout i na včerejší pracovní oslavičku. Většina zúčastněných odešla brzy, ale zdravé jádro, obsahující krom mé maličkosti například i enimena, partiovku, fiksu pojku a další výtečníky, se na pracovišti zdrželo až do brzkého rána a prázdnými pivními lahvemi zcela zablokovalo jednu střižnu. Pochutiny nebyly zastoupeny kaviárem z běluhy (nebo jsem ho přehlédl), anóbrž chlebíčky, z nichž nemravně tekla majonéza, několika zákusky a dvěma obloženými mísami, způli tvořenými zeleninou, a tedy nepoužitelnými.

Asi jsem z toho byl rozladěn a asi to na mě bylo znát i dnes ještě okolo poledního. Do práce jsem si nesl bagetu a láhev coly, jelikož na pořádný oběd nebyl čas, a když mé kroky duněly kolem recepce, recepční zvedla oči a pípla „nechcete si ode mně vzít koblihu?“ a podezřele dobře oblečený mladý muž vedle ní přitakal „jó, vemte si od nás koblihu!“ Nenechávám se úplně často zaskočit, ale teď jsem byl nepřipraven, a tak se obávám, že jsem odpověděl nějakým vtipem na úrovni čtvrté třídy základní školy – a to jsem se ještě překonal, jak vědí všichni ti, jejichž směrem občas své vtípky trousím.

A tady bude asi nejlépe skončit, jelikož je potřeba jít udělat nějaké důležité věci!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

3 thoughts on “Dobrý obchod je lepší než špatný obchod

  1. …přijde o svou erekci – možná i učebnici – v hlubokém a vlhkém hrobečku…dneska jsem kurva nějakej básnickej…:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>