Večer se Slavným Tetřevem

Taková pohodička plná rozjímání to byla.
Původně jsem včera plánoval, že zůstanu v práci alespoň do půlnoci a budu sepisovat traktát, jehož cílem bude šíření vzdělanosti a osvěty mezi spolupracovníky. Během uplynulých dní jsem totiž zjistil, že některé z žen na pracovišti, nadřízené nevyjímaje, tvrdošíjně vyslovují thriller jako trajler a puzzle jako pucle. K nápravě této fatální pomýlenosti jsem se však nedostal, neb z outlooku na mě vykoukl mail od Té Neznámé, zda bych neměl chuť na pizzu, pivko a atraktivní společnici.

Chuť jsem měl, a přes menší nedorozumění ohledně místa setkání (jestli si myslíte, že každý z nás čekal v jiné stanici metra, tak si to myslíte správně) jsme zanedlouho zasedli do oblíbené pizzerie. Bohužel, spolu s námi do podniku přišli členové zájezdu belgických homosexuálů. Přesněji holandských házenkářů, ale na tom příliš nesejde. Nám bylo jasné, že pokud si neobjednáme dřív, než tato dvacetičlenná skupinka, tak se své pizzy minimálně tři hodiny nedočkáme. Naštěstí jsme vše stihli, ostatně i proto, že v jídelním lístku tohoto podniku se přeci jen díky častým návštěvám orientujeme brilantněji než kdokoliv jiný.

Po večeři odskotačila moje milá na setkání s bývalými kolegyněmi, které, jak jsem vyrozuměl, se všechny budou příští týden vdávat. Zajímavé. Já odskotačil domů, kde nikdo ze spolubydlících nebyl, a tak jsem usedl na postel, do jedné ruky uchopil lahvinku whisky Famous Grouse, kterou mi enimen dovezl ze Skotska, v druhé ruce držel speciální sklenku na whisky, kterou mi enimen dovezl ze Skotska, v klidu jsem si popíjel a rozjímal, o čem že napíši svůj první román.

Samozřejmě mě nic nenapadlo. Ale whisky byla hodně dobroučká.

A tak jsem raději napřel svou imaginaci ke dním příštím. Což o to, dnes se stěží stane něco nečekaného, prostě půjdu s kamarádem-sklářem do nejmilejšího podniku a tam si tak trochu vylejeme hlavy. Ale co zítra? Zítra v našem maloměstě probíhá jedna takřka už tradiční slavnost. Na náměstí vyroste pódium, kde se budou střídat špatné a průměrné kapely, sem tam nějaké ochotnické představení nebo cvičení mažoretek, kolem budou stánky s pivem, medovinou a klobásami, a podívat se přijdou skoro všichni, kdo ve městě budou.

Neříkám, že to bývá nějak extrémně zábavné, ale je to tak příjemně sousedské a nikdo si nehraje na dokonalost. Navíc to trvá celý den a je to krásná příležitost opít se pod širým nebem. Večer pak většinou nastává velikánský ohňostroj, na který naši radní vždy šetří celý rok a který bývá celkem monumentální. Kolem celého náměstí vyrostou nejrůznější odpalovací rampy a pak začíná zábava vskutku akční, neboť díky balistickým zákonům většina pozůstatků z vybouchlých raket padá na náměstí a jeho okolí, mezi tísnící se lidi, kteří z toho mají náramnou srandu.

Když mi minulý rok tímhle způsobem kolem hlavy prosvištělo asi šestnáct různě velkých vyhořelých rachejtlí, cítil jsem se jako účastník některého z více závažných střetů mezi Rudou armádou a Wehrmachtem u Prochorovky.

Na tento víkend nám ale Rosnička Zákopčaník přivolal déšť, takže se bojím, že se to na kvalitě zábavy projeví spíše negativně. Uvidíme. Přinejhorším zůstanu doma, budu usrkávat z tatínkovy osmileté Bell`s a smolit nějaké písemnosti, formálně potřebné k tomu, abych získal něco učitelských autogramů do indexu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

9 thoughts on “Večer se Slavným Tetřevem

  1. A na co jsi měl větší chuť? Pizzu, pivo nebo Tu atraktivní Neznámou společnici?:-)

  2. milý lobo, tvůj život je jeden velký trajler:)

  3. Jura: chuti byly rozloženy celkem rovnoměrně:-)
    Mek Bílová: spíše Nekonečný Smutný příběh:-)
    neurotik: to zase ano. skládánky všeho druhu, to je moje:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>