Omyl s pornem.

A hádání o díře. Fakt ale nečekejte nějakou extrémní prasárnu.
Krásně nám ten dnešek započal, řeknu vám. Maje na paměti, že se dopoledne mám sejít s jednou kolegyní a shlédnout pár upoutávek, než budou nasazeny do vysílání, zvedám krátce po příchodu do kanceláře sluchátko a po paměti vytáčím kolegynino číslo.

Nazdárek, Martino, byli jsme domluvený, že se spolu půjdem dívat na nějaký porno, ne? vykřikuji rozverně do telefonu, protože kolegyně Martina je jedna z mála kolegyň, k nimž chovám sympatie, a protože je pátek a já vím, že večer půjdu s kamarádem-sklářem do nejmilejšího podniku.

To si nepamatuju, reaguje Martina. Ale no tááák, ty upoutávky, přece, snažím se jí prosvětlit paměť.

Následuje pointa, kterou jistě tušíte už od začátku. Komu že to vlastně voláte? táže se Martina, která samozřejmě, jak se hned ukáže, není Martina. Takže když se vše vyjasní, kvapně sluchátko pokládám a gratuluji si, že jsem se na počátku konverzace nepředstavoval. To je ta moje pověstná paměť na čísla. Chá chá.

Abych se duševně osvěžil, jdu na setkání s jednou zástupkyní reklamní agentury. Skoro dvě hodiny se diskutuje a cosi se řeší, ale mě ulpívá v paměti především pasáž, kdy se hovoří o dírách. Tady máme díru ve vysílacím čase, tady taky, a vy tam nic nemáte, stěžuje si jeden kolega. Ale ne, já mám díru taky, odpovídá reklamní expertka, a já nepropukám v hlučný smích jen proto, že ostatním tenhle líbezný dvojsmysl asi unikl.

Každopádně tedy ono sezení mohu hodnotit přínosně, protože vtip to byl dobrý. Nebo aspoň pro mě dostačující:-)

A teď bych rád uvedl na pravou míru, jak se vlastně věci mají s filmem Den poté, který jsem měl možnost v doprovodu své milé shlédnout ve středeční premiéře (děkuji za lístky, ó, enimene). Naše názory se samozřejmě diametrálně lišily, což je u nás po odchodu z kina zcela běžný jev. Takže vězte, že ač bych Den poté nezařadil mezi deset přelomových filmů mého života, líbil se mi.

Nejdřív negativa. Záběrů na americkou vlajku nebo sochu té paní s knížkou a pochodní bylo sice dost…ale dalo se to zkousnout. Nutná lovestory nezabírala moc času, a kdyby v jejím rámci nezazněly věty Řekni jí o svých citech, a Zahřívám tě vlastním tělem, nijak by mi nevadila. Dítě s leukémií je zbytečná hra na city, to uznávám. Napravení zlého viceprezidenta v nadšeného ekologa taky patří k věcem, bez nichž bych se obešel. To, že mezi přeživšími musí být určitý podíl černochů, je hollywoodský úzus, který trvá už dost dlouho, a my s tím nic nenaděláme.

Ale jinak není moc co vytýkat. Hodně dobře a věrohodně udělané triky. Tornáda byla zuřivá, sněhové bouře prudké, vlny náhlého holomrazu uvěřitelné, tsunami monstrózní. Vizuální dokonalost. Výprava polárníků na Manhattan zajímavá. Komplikace s divokými vlky vychytaná. Smršť obrovských krup skvělá. Hromadný úprk Američanů přes Rio Grande vtipný. Havárie britských helikoptér nápaditá. Proudy deště a šedivá obloha znepokojující. Prostě ten typ filmu, kvůli kterému byly stavěny multikina. Hodně dobrá podívaná, jestli mi rozumíte.

Svoje kouzlo měla samozřejmě i následná afterparty. Pivo a pizza, to je jednoduchost, ve které je krása. Člověk si postává s kusem pizzy v dlani, čas od času se k němu přitočí metr devadesát vysoká hosteska, oblečená do čtrnácti čtverečních centimetrů průhledné textilie, a nabídne mu, zda si nechce cucnout…cucnout Stelly Artois, nutno dodat. Prostě taková pohodička.

A proto si myslím, že když nebudete vědět, co s večerem, zajít na Den poté je docela dobrá volba.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

9 thoughts on “Omyl s pornem.

  1. tobě připadali ti vlci.. ehm.. opravdoví???!? to byla mimochodem jedna z hrůz, co jsem zapoměla zmínit: digitálně upravené vlky opravdu ne!

  2. nejsa expert přes vlky, přišli mi udělaní dobře…

  3. no já taky nejsem expert, ale tihle vypadali jako psi baskervilští ve filmu z roku 1965

  4. Tak dobře, Lobo, přemluvils mě a půjdu na Den poté. Ale běda ti, jestli pak nedostanu pizzu a Stellu Artois. Na metr devadesát vysoké hostesce netrvám, mě metr sedmdesátpět stačí.:-)))

  5. lobo+TN: Expert přes vlky je Láf. Jednoho si uhnal při marathónu. Pokud můžu posoudit, určitě nebyl digitálně upravovanej. Takže kdybyste se ho něco chtěli zeptat…

  6. T.N. zlá slůvka! :-)
    Jura: metr devadesát je právě tak akorát, aby mohl proběhnout uspokojivý oční kontakt bez toho, aby si žena zlomila krční obratle:-))
    Mek Bílová: tak my někdy zajdem a obhlídnem to:-)

  7. představoval jsem si, že ty i tvá drahá věnujete díkům mé osobě mnohem větší prostor, jsem vámi tuze zarmousen!!!

  8. enimen: to nám holt budeš muset dávat mnohem hodotnější dary…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>