Ne, tu pátou láhev jsme načínat neměli

A dopíjet už vůbec ne

Spolu s F. jsme se propíjeli ke dnu lahvinky bílého, z cédéčka se linula vulgárně-romantická hudba a vše nasvědčovalo tomu, že večer se bude odvíjet poměrně předvídatelným a velmi příjemným způsobem. Jenže zlý osud měl jinačí plány a na displayi mého hiendového alcatelu se objevilo jméno Petra Olmera. A prý jestli bychom nechtěli přijít a pokračovat vínem červeným, co?

Naše byty jsou od sebe vzdáleny vzdušnou čarou asi dvacet osm metrů, takže jsme Petrův nápad vzali za svůj a za pár okamžiků zvonili u jeho dveří. „Musím vás varovat,“ varoval nás Petr podivně dutým hlasem, když nás cpal do výtahu. „Nahoře už jsou dvě dívky, obě opilé a obě se vyjadřují ve smyslu, že by se nebránily nějaké pětce.“ Nasucho jsme polkli a já se hákově pokřižoval.

Olmerovic apartmán je celkem záviděníhodný, a včera byl navíc prosycen atmosférou vánoční pohody. Kulida vyrovnávala na plechu čerstvé cukroví, Petr vystřihával alobalovou kometu na stromeček a jejich nám dosud neznámá (?) kamarádka Eva rozlévala po stole víno a bájila o tom, jak musí být báječný život po boku enimena. To jsem jí samozřejmě mohl jen potvrdit a také jsem to udělal.

Dost se obávám, že někdy okolo čtvrté lahve se lstivý Petr vybavil videokamerou a začal tvořit kompromitující materiály, takže prezidentem se už asi nikdy nestanu. Ale třeba dodrží svůj slib a nic závažného mezi lidi nepustí, uvidíme – musím jen apelovat na jeho svědomí, které nemá.

Když Petr tápavě nahmatal pátou láhev a nejistě ji otevřel, trochu jsem protestoval. Ale jen trochu, přeci jen šlo o víno kvalitní. Aspoň jsem si to myslel. Jenže ještě ve spánku mi upadla hlava a narostl místo ní obrovský bolák, a to mě zneklidnilo. Do rána se věci jen zhoršily a od rána se zhoršují dál. A já se ptám – proč? Nikdy, nikdy mě po chlastu hlava nebolela. Občas břicho, nebo srdce. Ale hlava? Můj pracovní nástroj? To je nezasloužené a já hodlám protestovat!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 thoughts on “Ne, tu pátou láhev jsme načínat neměli

  1. ano, vaše telefonáty mi udělali ve včerejším temném večeru mnoha světla:-))

  2. nosné myšlenky zdrhly ano, rozlévala jsem víno
    ano, měla bych se stydět
    ale světe podiv se, já se asi nestydím, byl to roztomilý večer, probudila jsem se dorůžova na podlaze Olmerovic mansardy… a raději si nebudu pamatovat, o čem jsme se bavili před kamerou, ale… nic hezkého to asi nebude… každopádně vědecká kariéra mi stejně nehrozila, takže co

    co se týče života po boku enimena, samozřejmě by to bylo úžasné – po pěti lahvích vína je úžasné vlastně všechno a vlastně kdekdo

    nicméně jsem se s vámi ráda seznámila (což nemusí být oboustranné:)

    a na hlavu obkládek či vyprošťováka;)
    pěknej den
    e.

  3. ja cetla „ja nehodlam pracovat“ … myslim, ze to neni velka chyba…

  4. Ty teda prezidentem nebudeš, ale Olmerovy šance se po večírku prudce zvýšily, co?

  5. Mamed: ano, takhle se vyřazují protivníci!
    Kozel: není co, moje hlava připomíná bércový vřed!

  6. Tak jsem se na to video podíval a musím říct, že by to byl hřích nepustit to mezi dělný lid!

  7. P~O: ano, to jsem očekával…
    Mamed: omyl, lahve przním pouze plné!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>