Někteří lidé by snad ani narozeniny…

…však vy víte: Mít neměli.

Ne, super, všechno v pohodě, byli jste fakt dobrá společnost. A ty panáky, jak lítaly! To mi v neděli po poledni řekl vrchní v podniku, kde jsme v sobotu večer malinko vyváděli. Proč jsme vyváděli? Na to jsou snadné odpovědi: Protože jsme vesměs mladí a vesměs neklidní a protože jsme s požděním slavili moje narozeniny.

(Sedmadvacáté.)

Poprvé jsem svou birthday party slavil v Praze a myslím, že to byl úspěch. Dvacítka nejvěrnějších spolualkoholiků se myslím bavila dobře, jídlo bylo, pivo bylo a pirátských kapitánů bylo víc než na legendárním ostrově Tortuga – a že tam jich vždy bývalo zdaleka nejvíc!

O nečem snad svědčí i smska, kterou mi kamarád-sklář zaslal v neděli odpoledne. Kámo. Nezbývá než chválit. Čekal jsem střídmé popíjení ležérně dikutujících intelektuálů, ale nakonec z toho bylo nestřídmé popíjení blábolících intelektuálů. No, jistě však nejlepší tah za hodně dlouhou dobu. Gratuluji!

Pravda je taková, že do klidného a decentního restaurantu jsme asi příliš nezapadali, ale bylo nám to jedno. Nebo alespon mně. A taky je pravda, že ve vedlejším separé byla shodou okolností další narozeninová oslava, která ovšem ve srovnání s tou naší vypadala spíše jako tryzna za náhle zemřelého spolužáka.

Pravda je taky taková, že některé pasáže večera mám tak trochu zahalené mlhou. Zejména, a to je jistě překvapivé, pasáže závěrečné. I když si vybavuji, že jsem nějakým řízením osudu přišel o svůj jindy znělý hlas prvního milovníka a proměnil se v chraptícího skřehotala.

Jedním slovem krása. Ovšem, když jsem se ráno probudil a z úst se mi vysypal popel, který ve šťastnějších dobách býval mým jazykem, zle jsem svých hříchů zalitoval. A to jsem ještě nevěděl, že mě vzápětí ukrutně rozbolí hlavička i bříško.

Po zbytek dne jsem střídavě spal, plakal a smrtelně se rouhal v bláhové víře, že mě zasáhne blesk a vše se v dobré obrátí. Pokud vás zajímá, jak na tom byla F., která celý večírek absolvovala ve stejně bohatýrském duchu jako já, pak vězte, že jako já.

Jakž takž dobře se mi udělalo až okolo desáté večer. A myslím, že za to vděčím hlavně tomu panáku Chivase na dobrou noc.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

8 thoughts on “Někteří lidé by snad ani narozeniny…

  1. Pominu-li zde veledůležitý fakt, že oplývám natolik kvalitní intuicí, že se mi zdálo, že slavíme tvoje narozeniny, aniž bych o tom vůbec věděla, musím se vyjádřit prudce neoriginálně a připojit se s přáním všeho „Nejlepšího a toho nejlepšího tekutého a toho tekutého nejlepšího!“

  2. Linet: ty tvoje sny mě jednou přivedou na mizinu, kroť se!

  3. se zpožděním (nebo s požděním?) ti přeji vše nejlepší k tomuto krásnému – stále ještě kolouščímu – významnému jubileu
    hlavičce a bříšku přeji brzkou úlevu a do budoucna lepší zacházení (už jim taky neni 20, že)

  4. sistr: i opožděné gratulace s požděním jsou vítány!

  5. Po oslavě mých narozenin přišla druhý den SMS od kamaráda – dnes už asi po 26. bliju a to nepočítám, že jsem problil celou cestu domů:-)

  6. krásný věk, krásný…a já šel okolo a slyšel jsem tu písničku. Jak jen byl ten nápěvek, aha už to mám: …tralala tralalá to vám bylo slávy, pan starosta gratuloval a bučely krávy…
    :-) ))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>