Eleska a jiné radosti

Čas letí jako bláznivý

Většinou se mi nestává, že bych byl během telefonování udiven, ale onehdá se mi to stalo. Vidím to, jako by to bylo dnes, a to to bylo předevčírem. Bylo krátce před sedmou večer, já z bůhvíjak temného důvodu ještě dlel v práci, a tu mi zazvonil telefon.

Lenivě jsem po něm sáhl, protože jsem zvyklý, že mi v tuto hodinu většinou volá někdo z Nasdaqu a krmí mě různými bláboly o stoupajících indexech. Leč ejhle, na displayi svítí jméno dívky, kterou jsem ještě fyzicky nikdy nespatřil, byť do jejího nitra celkem pravidelně nahlížím prostřednictvím jejího blogu – ano, Eleska, která má ráda ska.

A prý že už to nemohla vydržet, že prostě sedla do dopravního prostředku a musí se se svým oblíbeným bloggerem setkat, alespoň na půlhodinku. Takovou nabídku já málokdy odmítám, takže za chvíli již stepuji před kostelem na Míráku. Záhy se ke mně žene jakási polovilná polomodelka, jestli prý čekám na ni, ale rychle se vysvětluje, že jde o nedorozumění, takže čekám dál.

Nu, a již jen o několik minut později se střetávám s opravdovou Eleskou, a protože času je málo a žízeň veliká, rychle se noříme do blízké pizzerie, kde je na čepu lahůdková Stella. Dozvídám se spoustu podrobností ze života své věrné čtenářky a majitelky vytříbeného literárního vkusu (krom Smutného příběhu totiž Eleska oblibuje i Lee Childa a Jiřího Kulhánka).

Zároveň mi padá kámen ze srdce, protože v koutku duše jsem se obával, že v rámci své profese mi Eleska přiveze sadu broušených sklenic na víno, a to bych přijal s úsměvem asi velmi strojeným, neboť víno piji zásadně z půllitru, ne zcela vymytého od pivních reziduí.

Nicméně, čas vyměřený našemu setkání nám prosvištěl mezi prsty se zarážející hbitostí, takže se loučíme, já sérií parakotoulů a přískoků dorážím o pár ulic dál a setkávám se s F. a kamarádem-právníkem a nad půllitry Litovelu (jak říká reklama: přišel, viděl, Litoval) vedeme takové ty běžné obchodně-právní řeči.

Trochu nás ruší jen dvojice od vedlejšího stolu, respektive její ženská polovina, neboť mužská polovina je velmi tichá. Vždycky, když si dám rande s nějakým debilem, tak skončím u něj v posteli, volá ona a on se, trochu nesvůj, ptá, jak to dopadá, když muž na rande není debilem. To se nestává, cháchá, volá zase ona a pak zvážní a řekne ba ne, občas to debil neni. To pak skončíme v posteli u mě!

Nejsem úplně prototypem zvědavého člověka, ale dost by mě zajímalo, jak to toho večera dopadlo. Ale třeba nijak, protože on měl divnou flanelovou košili.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

21 thoughts on “Eleska a jiné radosti

  1. Helou lobo, ale až se uvidíme příště půllitrem z naší provenience bych tě neurazila ne? :o )

  2. Oprášil jsem dětského Lee a právě dočítám Tripwire! Je to symfonie!

  3. Pane Lobo, půlitr odmítni, přej si džbán s logem velmi starého pivovaru, podle mojich informací ho daná firma vyrábí. (včera jsem z něj pil)

  4. jamon: velmi starého pivovaru? to jsou mi věci!
    AIF: dobrá volba!

  5. Musím říci,že jsem pak v noci té pohádkové kombinace antibiotik, zmrzlinového poháru s ovocem a piva Litovel velmi velmi litoval (a Kosárek s Danou možná také).

  6. dalimil: a proto ses dostal tak daleko!
    kamarád-právník: jsi slaboch!

  7. Lobo, slabý je pouze můj trávicí trakt

  8. kamarád-právník: ale i přesto nadále zůstáváš mým kamarádem!

  9. kamarád-právník: Nikde nevidím vinohradskou jehlu a šťouchané brambory…

  10. Z jinýho sudu…
    neměl ten debil ve flanelový košili náhodou hnusný vlasy á la pochcaná umaštěná sláma, lehčí nadváhu asi 70 kg a popelníkové brýle? Pokud jo,tak je to můj soused:-) ten šel na inkriminovaný večer v inkriminovaná místa na randez-vous

    Btw., pili jste už nejlepší pivo Zubr? Kam se hrabe Budějitz i Pilsn…:-)

  11. Wood: Oba byli prokazatelně z Moravy. Jednak podle přízvuku a jednak podle trapného vtipkování s číšníkem na téma moravská vína v Praze…

  12. hele,hele, já su taky z Moravy :-)
    ale začínám se děsit, neb soused taky ! :-)

  13. wood: já se jeho směrem bál intenzivněji podívat, ale celkem bych řekl, že to byl přesně on:-)
    btw zubr? už jsi pil klášter? to je panečku zbraň hromadného ničení!

  14. …a co teprv Strakonický Nektar nebo Chodovar (dokud neměli 11°). Projímavá Šaratice je proti tomu jen nedokonalé placebo..

  15. eleska: na Nektar mi nesahej, to je božská mana!

  16. hééj, já to nemyslel ironicky lobo, Zubr je fakt dobrý pivo. Klášter jsem, pravda, neměl tu čest vzít do úst.
    ale pravé zbraně jsou píva za 3,90 kč z marketů, to je panečku pošušňáníčko :-)

  17. eště dodatek-minulej tejden jsem byl na skok ve Státech, a musím říct, že i to nejhorší naše pivo je stokrát lepší než ty americký chcanky. A kvasnicový je fakt dobrý projímadlo.
    Nu,pil jsem samozřejmě Heinekena,co jinýho,že? :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>