Dům hrůzy

Tma, aceton, tma

Nikdy, nikdy jsem nepatřil k lidem, kterým se dělá špatně z pachu acetonu nebo podobných laskomin. Ba naopak, coby letitý fanoušek modelařiny patřím k zakládajícím členů acetonového fanklubu. Ale co je moc, to je moc.

Na chodbě našeho jinak krásného domu před pár dny někdo zřejmě nějakou nádobku s acetonem nebo kapalinou podobných kvalit převrhl. Odhadem asi tak osmdesátilitrovou. Vzniklé aroma oloupalo omítku ve dvou patrech a několik slabších kusů nájemníků, zřejmě důchodců, bylo vaporizováno. Ale jinak vše v nejlepším pořádku.

Ovšem večer, respektive v noci, to byla jiná. Smrtící aroma prosáklo i našimi bytelnými dubovými dveřmi a v bytě začalo být podivně útulno. F. usnula jako zabitá, zato já se dlouho převaloval, a když jsem konečně zabral, zdály se mi krásné věci o pečených kuřatech plněných cigaretovým popelem a jezevčících s ulomenými hlavami. Zkrátka hrůza, a ráno jsem se vzbudil spíše neobčerstven.

Aby toho nebylo málo, další den zřejmě titíž zedníci, kteří měli na svědomí acetonovou smršť, překopli nějaký středně důležitý kabel a chodba našeho domu byla rázem elektrizována jak romská osada na východním Slovensku, tedy vůbec.

Přes den se to samozřejmě dá snést jen s minimálními následky. Nejezdí výtah, ale na to jsem zvyklý a konejším se představou, jak šťastná budou moje lýtka a stehna, o hýždích nemluvě. Ovšem v noci, to je jiná. Když jsem mířil do hospody na dvě rychlá business piva s velkým učitelem Petrem Olmerem, tápal jsem z našeho čtvrtého patra toliko za svitu displaye mého mobilu dobrých x minut. O parametrech návratu raději už vůbec nebudu hovořit.

Ráno jsem si vzal Kmotra a šel se postavit do fronty na finanční úřad, ovšem úřednice za okénkem byla tak výkonná, že jsem si čtení vůbec neužil. Ovšem nemohu říci, že mi to vadilo, naopak, byl jsem šťasten, protože jakýkoliv pobyt na jakémkoliv úřadě mě naplňuje diskomfortem, a to bez ohledu na četbu, kterou mám s sebou.

Nu, a večer jedu strávit pracovní večer kamsi do Pardubic a přijedu až po půlnoci, zítra budu makat asi do dvou do rána a ještě se mi do toho změní čas, takže naprosto nebudu vědět, která bije. Nicméně i tak se na víkend celkem těším, aniž bych přesně věděl, proč.

Snad proto, že mi partiovka diskrétně předal dvd se S.T.A.L.K.E.R. a já hodlám všechny síly napřít na prozkoumání kvalit této záležitosti.

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

6 thoughts on “Dům hrůzy

  1. Gipsy AC/DC kingsNedá mi to, přece jen se musím bývalých spoluobčanů zastat… Je vidět, že tvé vědomosti o elektrifikaci romských osad na východním Slovensku se zakládají možná tak na statistických zprávách Slovenských elektrární, a.s., o počtu oficiálních el. přípojek. Opak je pravdou – jen na známém cikánském sídlišti Luník 9 v Košicích žijí 3 panelové domy z jediného sloupu veřejného osvětlení! Prostě východoslovenští gipsies jsou na elektriku machři! Kam se na ně hrabe Svěrák v Obecný škole!

  2. kosárek: znovu musím smeknout před tvými odbornými znalostmi!

  3. kvality S.T.A.L.K.E.R.a prozkoumavam jiz delsi dobu a musim rict, ze je dilko opravdu povedene

  4. lobo: nu, i takový dělník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále!

  5. Bez nosný myšlenky, ….…leda by jí bylo konstatování, že je to skvěle napsaný. Jojo, zabloudit na netu občas člověka obohatí! (A hele ji, myšlenku! No ale co s ní ve šroubárně, žejo!) :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>