Práce špiní!

Dnes ovšem mimořádně ne…

Někteří z vás možná ještě dlí na pracovišti, a takovým lidem je třeba dodat nějakou vzpruhu. Aby se tedy vám, nešťastným, vysněný víkend přiblížil o něco rychleji, předestírám vám útrapy, které dnes v pracovním procesu čekaly mne…

Vše začalo ještě za hluboké tmy, v sedm ráno. Nevrle jsem zamáčkl budík, rychle se ohygienizoval a vyrazil směr pracoviště. Zde jsem nabral kameramana a vyrazili jsme směr Letecké muzeum Kbely. Venku začalo být odporně krásně a já si k snídani dal otřesný banánový shake.

Ve Kbelích jsme byli hnusně přivítáni s otevřenou náručí a lidé, kteří mají běh muzea na starosti, mi bezskrupulózně přátelsky odpovídali na nejrůznější všetečné dotazy a nestoudně mě nechali oblézat vystavené exponáty. Vrchol hnusu nastal, když jsem seděl v kabině právě restaurovaného Iljušina 14, svíral madla řízení, nohy na pedálech a přiblblý lesk v očích, div že jsem ještě pusou nezačal dělat zvuky motoru.

Po takto odporném zážitku jsem se na chvilku vrátil do práce, ale jen abych zjistil, že nikdo nemá čas jít se mnou na oběd. Když už se vytrestám, tak pořádně, řekl jsem si a šel na polední menu do Žluté pumpy, nejhorší hospody ve všech známých galaxiích. Venku bylo stále hnusně slunečno a teplo, tak jsem se s výrazem obrovského utrpení usadil na zahrádce, objednal si a ponořil se do četby děsivého časopisu o hnusných autech.

Osud mi nebyl nakloněn. Jídlo bylo úděsné, pivo dehonestující a z dívek, které kolem korzovaly v letních šatech, se mi dělalo špatně. Z restaurace se navíc mým směrem linul nějaký francouský dívčí rockpunk a obloha byla tak modrá, že jsem se cítil jak na mimořádně mizerné dovolené.

Ze všeho se mi udělalo tak slabo, že jsem se vrátil do práce, zjistil, že většina lidí se už někam vypařila, takže jsem zaklapl notebook a vydal se domů. V bytě jsem zjistil, že se mi právě dostahoval nový Woody Allen, což mě uvedlo do velmi mrzuté nálady. A aby toho nebylo málo, večer ještě musím do divadla.

Někdy si říkám, že jsem člověk osudem pronásledovaný.

Dnes ovšem mimořádně ne…

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

12 thoughts on “Práce špiní!

  1. humus nad humus, povídám!
    (teď jsem přišel do práce…)

  2. Setapouch a sobý hnusec! Taková provokace…!
    Ještě že mám rozumného zaměstnavatele, který s vykořisťováním nepřestává ani když UV paprsky začnou leptat kůži v obličeji a sliznice týrá pyl z rozkvetlých luk!

  3. Kozel: já myslel, že chození do práce jsi už odboural:-)
    Lena: prostě když už se něco sere, tak pořádně:-))
    catha: tvůj zaměstnavatel je moudrý muž!
    AIF: a co by na tvém místě udělal Jack Reacher?
    mykee: přesně.

  4. Až u věty „do Žluté pumpy, nejhorší hospody ve všech známých galaxiích“ mi došlo, že je to celé ironie…

    Nelepším se, nelepším!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>