Interní vzkaz čtenářce Tereze:

Zlomenou ruku nemám!

Mezi lidmi se šíří panika a neklid a nikoliv bezdůvodně. Chodí vzkazy a dotazy, a prý že proč nepíšu? Mám snad zlomenou ruku, jak se domnívá čtenářka Tereza? Ó ne ne, nic tak zlého se nestalo. Jen jsem se stal, jako již mnohokrát, obětí shody okolností.

Předně: Pánové z UPC mi kvůli nějaké administrativní chybě doma odpojili internet. Prý proto, že neplatím za kabelovou televizi. Ano, neplatím za ni, ale jen z toho důvodu, že ji nemám. Přijde mi to podobné, jako kdyby mě někdo sankcionoval za to, že třeba neadoptuji sirotky z Ugandy… A navíc si myslím, že když už neplatím za kabelovou televizi (kterou nemám), mohli by mi odpojit kabelovou televizi (kterou nemám), nikoliv internet, ale to je asi nějaká vnitřní politika UPC, kterou nejsem schopen dešifrovat.

Už slyším vaše námitky: A co takhle publikovat alespoň z práce, he? Inu, to jistě je řešení, ale v posledních dnech jsem v souvislosti s počasím svou přítomnost na pracovišti zredukoval na nejnutnější minimum – vlastně se jen každé ráno projdu pod bezpečnostní kamerou, aby byl důkaz o tom, že jsem na pracoviště dorazil včas, a pak vyskočím oknem na dvorek, přelezu dvě tři zdi, odtáhnu uvolněné prkno v plotě a jdu si po svých.

Do toho ještě nějaké to volno za nadměrnou práci v nedávné minulosti, jak se mi stalo třeba včera. Ráno mě F. usilovně budila a tvrdila mi, že přijdu pozdě do práce, a já si dost dlouho myslel, že z její strany jde jen o rafinované laškování, ale kdepak – až když jsem jí jasně a zřetelně a nahlas řekl, že jedinou činností, které se hodlám věnovat, je odcestování do Riegrových sadů a následná četba Krále Krysy tamtéž, tak prozřela a začala se mi omlouvat.

V rámci omluv jsme ještě včera večer vyrazili do kina na Kdo je tady ředitel. Pár mých kamarádů nám to doporučilo, a upřímně vám říkám, že po včerejšku se z nich stali kamarádi bývalí.

Filmům od von Triera jsem se zatím programově vyhýbal a dělal jsem dobře. To, čeho jsem byl včera svědkem, mělo k filmu podle lobova gusta tak daleko jako aquila aqualinea k dvanáctileté skotské. Docela vtipný námět a nehorázně nezáživné zpracování. Já prostě nevím, co je krásného na tom, že film vybavíte záměrně špatnou kamerou, záměrně špatným střihem, nulovou hudbou a pseudovtipnými mluvenými vstupy jeho tvůrce. Tahle programová nezávislost mi přijde směšná, a i když jsem třeba jeden z mála, kdo si to myslí, tak po vzoru Jana Husa neodvolám.

(A teď do mně, intoši! Proveďte mi tady srovnávací analýzu Dogvillu a 300: Bitva u Thermopyl, z níž jasně vyplyne, že jsem omezený egomaniak se sklony k zjednodušování, prosím!)

Vzhledem k tomu, že dnes je datum, jaké je, jsem do práce donesl láhev Vat 69 a se spolupracovníky programově pracujeme na likvidaci jejího obsahu. Na zdraví, přátelé!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

10 thoughts on “Interní vzkaz čtenářce Tereze:

  1. Hrozně všechno zjednodušuješ kvůli tomu, že tvé ego je omezené. Maniaku!

  2. co to je za výročí? 1941 – Němci vstupují do Atén?

  3. Vše nejlepčejší ke tvým jmenináááám pane lobo. Pěkně si tu VATku vychutnejte, já zajdu po práci na Bažanta 10° a připiju si na tvoje zdravíčko:o)

  4. Mamed: toho jsem se bál!
    P~O: Ma God!
    Paželv: snažím se…
    Kozel: tvoje znalosti historie jsem vždy obdivoval!
    eleska: děkuji, děkuji, děkuji, a pivko si užij!
    asTMA: skol!
    týna: no jo. tak děkuju:-)

  5. Bývalý kamaráde :-) , doufám, že tvé jmeniny zapijeme pořádnou dvanáctiletou skotskou, při které zapomeneš na tu hrůzu, kterou jsem ti já a tví další bývalí kamarádi doporučili :-)

  6. kamarád-právník: ještě to zvážím, přece jen – tvé provinění je strašlivé:-))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>