Nečekaná setkání

A jedna anekdota pro intelektuály jako přídavek.
Včera se mi stala věru nemilá příhoda. Když jsem ve snaze dorazit do práce včas popoběhl směrem k tramvaji, která mi stejně s výsměšným výrazem (mohou-li tramvaje mít výsměšné výrazy) ujela, něco divně křuplo, luplo a ve mně hrklo. Moje milé sandálky, s nimiž jsem se po světě něco nacestoval, nevydržely a rozložily se na prvočinitele.

Přes den jsem to nějak vydržel, ale po práci bylo nutno doběhnout koupit nové. S výrazem loveckého ohaře jsem probíhal větší i menší obchody a hledal něco, co bych se nemusel stydět nosit. Štěstí v podobě blonďaté prodavačky, která s roztouženým výrazem ve tváři vyslechla a splnila mou prosbu Tyhlety ve velikosti 46, měli byste? se na mě usmálo v jednom obchodu pro horaly, a tak jsem se stal hrdým majitelem sandálů Alpine Pro. Okamžitě jsem si je nazul, doslouživší botky vložil do novotou zářící krabice, a tu po chvíli spikleneckého postávání jakoby nenápadně vhodil do jedné popelnice na Václaváku.

A pak byl čas běžet do hospody, ježto jsem měl randevů s několika svými VŠ spolužáky. A začala série nečekaných setkání. V horní části Václaváku jsem potkal jednu krásnou Slovenku, která mi kdysi dávno učarovala. Bohužel pro mě už v té době byla zadána a navíc krátce poté odjela do zámoří, takže šlo o vztah čistě platonický a jen jsme si psali hezké maily a poslala mi jednu pozoruhodnou fotografii. Naneštěstí i včera šla zavěšena do nebezpečně vypadajícího bouchače, takže mi jen s úsměvem kývla jé, ahoooj, a pak byla odvlečena.

Dorazil jsem do restaurace, přivítal se se spolužáky, a setkání pokračovala: u jednoho z vedlejších stolů seděla dívka, která byla nápadně podobná jedné mé spolužačce z gymnázia. Neviděl jsem ji už značně dlouho, tak jsem si s její identifikací nebyl zcela jist, ale nakonec se ukázalo, že to je ona. Srdečně jsme si vyměnili zdvořilostní fráze a tím to skončilo a já se mohl plně věnovat společnosti u svého stolu.

Pro všechny mé gymnaziální spolužáky, kteří můj blog čtou, mohu upřesnit, že šlo o Radku L. Ale není to důležité.

Vedla se osvěžující intelektuálská debata plná vtipných postřehů a nečekaných asociací, zkrátka šlo o příběhy plné chlastu, sexu a autostopu. A když došlo na vyprávění anekdot, chlapec jménem Honza nás šokoval následujícím intelektuálským vtipem.

Archimedes, Pascal a Newton hrají na schovávanou.
Archimedes pyká.
Pascal se rozhlédne a hbitě se schová do křoví.
Newton vezme klacek, do hlíny vyškrábne čtverec metr na metr a postaví se do něj. Nijak se neschovává.
Archimedes dopyká, rozhlíží se kolem sebe.
Samozřejmě, že ihned vidí Newtona a volá Deset dvacet Newton!
Newton v klidu řekne: Tak to tedy pěkný hovno, vole. Newton na metr čtvereční je pascal!

To je síla:-)

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

13 thoughts on “Nečekaná setkání

  1. Benny: proč? to si nedokážeš představit krásnou Slovenku? :-) )))

  2. krásnou slovenku s šikmýma očima a žlutou prdelí – to ano!

  3. neurotik: nějaká hořká zkušenost či bolestná vzpomínka?

  4. 2 tommaser + enimen: nezasli ste nahodu – v snahe ocarit slovenky svojim zapadniarskym sarmom, kusok vychodnejsie??
    .. to by som potom chapala aj to sialene znakove pismo, co ste ich naucili :) ))

  5. lobo: no to je tedy hustej vtípek. Abych se honem koukla do ňáký učebnice:)

  6. Mek Bílová: údajně to doopravdy dává smysl:-)

  7. Dokonca údajne sila 1 N rovnomerne pôsobiaca na m2 vyvoláva tlak 1 Pa ;)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>