Jak jsem doplatil na stříbrnou medaili

Zlo jako životní program

Naše desítka žádnou cenu nezískala už strašně dlouho. Teď jsem změnil recepturu, včera jsme s ní byli na soutěži desítek a skončili jsme na druhým místě. A to jen proto, že vyhrála krušovická jedenáctka – v soutěži desítek, chápeš to? Sládek Jamon se malebně opírá o pípu, malebně mi točí právě zmiňovanou desítku, všude kolem jsou kopce a lesy a krávy a já se cítím spokojeně.

Prasečák 2007 začíná, v blízkém okolí se pozvolna intoxikují moji nejlepší přátelé, je krásně, nad ohněm se opéká nevesele se tvářící sele a kromě sudu stříbrné desítky máme k dispozici i sud jedenáctky, sud kvasnicové dvanáctky a sud polotmavé třináctky. Ba co víc, přítomni jsou i tři moji nejmilejší bloggeři – enimen, Kozel a já!

Celé to vlastně zpunktoval právě enimen, který nedávno dokončil svou osmou vysokou školu a dnešní prase na ohni je jeho obětinou temným silám, díky kterým už má doma víc červených diplomů než Václav Klaus. Dávám mu skromný dárek v podobě cizokrajné lihoviny, mnozí další přítomní dělají totéž, a přítomná lednice díky tomu zakrátko vypadá jako bar nějakého hodně bohatého člověka s hodně zvráceným vkusem.

Jamonova desítka je opravdu vybroušená, a já se rozhoduji, že si s ní vystačím, protože ještě nejsou ani čtyři odpoledne a nechci, aby mě ráno ohlodávali supi a hyeny. Trochu poleháváme kolem ohně, trochu rekreačně sportujeme, postupně podléháme svým alergiím a zkoušíme je přechlastat, pak někdo vytáhne láhev skvělé domácí mátovice a věci se začínají dávat do Brownova pohybu.

Vím, že někdy okolo desáté večerní začíná pršet a ukrýváme se pod střechu. Pár lidí už spí a na jen minimálně špinavém stole probíhá porcování prasete, které kdyby viděl Eli Roth, tak švihne s filmařinou a začne se živit prodejem vzorů na vyšívání. Je asi jedenáct, když mě a F. bratr Jenda nakládá do auta a veze k domovu. Sice mě mrzí, že opouštím spolubojovníky, ale popravdě, většina z nich už prošla stádiem, kdy zapomněli mateřskou řeč, a momentálně se dorozumívají pouze skřeky a pomalými gesty.

Spím jako zabitý, a naprosto nechápu, proč mi v půl páté ráno volá kamarád-právník, když by podle všech přírodních zákonů měl být už dávno na cestě do pitevny, kde by nad stavem jeho jater i otrlí patologové vrtěli hlavami. Ráno je mi trochu divně, ale cítím, že by mohlo být i hůř, a tak se v rámci možností veselím. A postupně se začínají ozývat přeživší a smutné pravdy vylézají na světlo.

Ty vole, normálně došlo všechno pivo, tak tam lidi začali chlastat ty enimenovy lahve a všechno mu vypili! Kamarádovi-právníkovi pak naskákaly nějaký obrovský rudý fleky po celym těle, ale místo prášku to chtěl léčit dalšíma panákama…a nejlepší byl ten Kozel, ten se ukázal jako fakt posila týmu! Skvěle chlastal celou dobu, a když jsem ráno okolo pátý vstal a šel ven, našel jsem ho spát na cestě. Na nic nereagoval, ale dejchal…no, toho musíš vozit častějc, míní nad odpoledním pivem na zahrádce kamarád-sklář a maně si mne bolavé srdce.

Chtělo by se říci – osude, díky!

Příspěvek byl publikován v rubrice Přelomové texty a jeho autorem je lobo. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

7 thoughts on “Jak jsem doplatil na stříbrnou medaili

  1. Ách, tak takhle mají probíhat všechny outdoorové akce. Sláva buď přicházejícímu létu:o)

  2. eleska: nemohu nesouhlasit, je to rozmarné léto…

  3. tento způsob oslav zdá se mi poněkud sedmipromilní. tomu říkám vyvedená partička!
    a teď mne omluvte, jdu si zopakovat zlomky, které jsem tam zapomněl…

  4. Je něco prohnilého ve státě Jamonově… Nejen, že mi „naskákaly obrovský rudý fleky“, ale teď to navíc vypadá, že mi v důsledku tamního pokusu o sport „uhnije“ má levá noha… Zřejmě jsem alkoholem léčil tu druhou a pil pouze do „pravý nohy“…

  5. Kozel: tam už nenávratně zmizelo knih…
    kamarád-právník: nevadí, však se živíš hlavou, ne?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>